Jaroslav Těšitel

Jaroslav Těšitel, narozen 4. dubna 1941 v Praze, zemřel 10. února 2022 v Praze, byl český herec menších rolí, který se prosadil jak ve filmu a televizi, tak na divadelních prknech. Filmová kariéra Jaroslav Těšitel se ve filmovém světě etabloval především jako představitel menších, avšak výrazných rolí. Jeho filmografie zahrnuje několik desítek snímků, přičemž jeho filmový debut se datuje do roku 1964, kdy si zahrál studenta ve filmu Neobyčejná třída režiséra Josefa Pinkavy. Tento černobílý snímek z prostředí dívčí maturitní třídy se stal jedním z jeho prvních výrazných počinů. V následujících desetiletích se objevil v řadě českých filmů, mezi nimiž vynikají především pohádky Císařovy nové šaty (1993) režiséra Juraje Herze, kde ztvárnil druhého úředníka, a Čert ví proč (2003) režiséra Romana Vávry, kde si zahrál vystěhovalce. K jeho dalším filmovým rolím patří postava kameramana v komedii Ceremoniář (1996). Televizní tvorba V televizní tvorbě se Jaroslav Těšitel prosadil především v seriálech. Účinkoval v populárních televizních projektech jako Hop nebo trop (2004), kde se objevil v epizodě Memoriál pod režijním vedením Jiřího Chlumského. Dále se představil v seriálech Nadměrné maličkosti (2004) v epizodě Nehoda a v Pomalých šípech (1993). Kromě toho se objevil i v několika krátkometrážních filmech, například ve snímcích Naposledy vlkem (2003), Stopaři (2008) a Samota (2006). Jeho televizní kariéra zahrnovala především charakterní role, které dokázal ztvárnit s přirozeným herectvím a autenticitou. Divadelní působení Vedle filmové a televizní tvorby byl Jaroslav Těšitel aktivní také v divadelním prostředí. V letech 1996-1998 působil jako inspicient v pražském Činoherním klubu, kde se rovněž uplatnil jako herec. Na prknech tohoto prestižního divadla ztvárnil role MUDr. Radosty v Kosmickém jaru Ladislava Smočka, Exnera ve Štechově Deskovém statku a Starého učitele v Ptákovině Milana Kundery. Hostoval také v Komorní činohře Praha, kde v roce 2002 účinkoval v inscenaci Popeleční večeře. Osobní život Jaroslav Těšitel byl ženatý, měl syna Martina a dvě vnoučata, Terezu a Tomáše. Od studentských let žil divadlem, literaturou a poezií. Jeho spolužáci z gymnázia v Praze 4 vzpomínají na jeho lásku k antickým dramatům a smysl pro humor. Těšitel byl také velkým obdivovatelem Osvobozeného divadla. Zemřel ve věku 80 let a rozloučení se konalo v rodinném kruhu.