Josef Kábrt

Josef Kábrt (14. října 1920, Lomnice nad Popelkou – 7. února 1989, Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor, animátor, režisér a scenárista animovaného filmu, spoluzakladatel studia animovaného filmu Bratři v triku. Vzdělání a začátky kariéry Josef Kábrt se narodil v Lomnici nad Popelkou do rodiny školníka. Od dětských let projevoval výtvarný talent a při rozhodování o své budoucnosti dal přednost škole s výtvarným zaměřením. V letech 1935–1936 studoval na Státní odborné škole keramické v Praze u profesorů V. Vokálka a J. Znoje. Následně byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde působil v ateliéru profesora Františka Kysely a studia ukončil v roce 1941 u profesora J. Bendy. V roce 1942 byl vybrán do Zlínských filmových ateliérů, které přešly pod správu Němců, čímž se vyhnul totálnímu nasazení v říši. Zde se vyučil animaci na německém černobílém seriálu Fritz und Fratz pod vedením rakouského režiséra Johana Weichbergera. Založení studia Bratři v triku Po skončení druhé světové války v květnu 1945 zakládal společně s Jiřím Trnkou Studio animovaného filmu v Praze, pozdější studio Bratři v triku. Po oddělení ateliéru loutkového filmu spolupracoval s dalšími významnými režiséry. Byl mimořádně obratný kreslíř a dokázal napodobit rukopis každého malíře. Tuto jeho schopnost ocenil i Josef Lada, který po zhlédnutí pracovní projekce filmu Říkadla uznale prohlásil: "A víte, že jsem vůbec nepoznal, co jsem kreslil já a co vy?" Dokonce i Josef Čapek přiznal, že nerozezná svoje kresby Pejska a kočičky od Kábrtových. Filmová tvorba a významná díla Za svou kariéru animoval Josef Kábrt přes 200 filmů. Od roku 1948, kdy začal pracovat samostatně, natočil jako hlavní tvůrce více než 30 filmů. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří výtvarná spolupráce na snímcích Povídání o pejskovi a kočičce a Stvoření světa. Velmi rád vzpomínal na spolupráci s proslulým francouzským karikaturistou Jeanem Effelem, jehož kresby pomáhal oživovat pro slavný celovečerní film Stvoření světa. V letech 1956–1958 spolupracoval s Jeanem Effelem na tomto filmu a několikrát navštívil Francii. Jako režisér se proslavil filmy Tragédie vodníkova, Železný oblouk (někdy uváděn jako Železný klobouk) a večerníčkovými seriály O Petrovi a O klukovi z plakátu. Televizní diváci si jistě dobře pamatují šestadvacetidílný Kábrtův oblíbený seriál večerníčků O klukovi z plakátu, jehož věrnou předlohu našel ve svém synovi Petrovi. Mezi jeho další významné filmy patří Telegram, Manželské etudy, Slavík a růže, Příběhy Odysseovy, Obraz Doriana Graye a Svatební košile. Světově uznávaným dílem je jeho animovaný horor podle balady K. J. Erbena Svatební košile. Československý animovaný horor Svatební košile z roku 1978 si získal obrovský respekt na celém světě. Josef Kábrt upravil námět K.J.Erbena, krátký snímek režíroval a podílel se na výtvarné stránce. Podařilo se mu navodit až hororovou atmosféru. Významná byla jeho výtvarná práce na oceňovaném filmu Divoká planeta pod francouzskou režií René Lalouxe. Během produkce tohoto filmu byl René Laloux, jediný Francouz pracující na tomto snímku, téměř odvolán z produkčního štábu. Český produkční tým chtěl "nacionalistický" ráz produkce a chtěl, aby Josef Kábrt, grafický designér postav filmu, převzal roli režiséra. Při produkci filmu Divoká planeta, která začala v roce 1968 a většina práce probíhala v Jiří Trnka Studiu v Praze, se Roland Topor zavázal k adaptaci románu a práci na původním konceptu, než čeští umělci Josef Kábrt a Josef Váňa dále rozvinuli tento svět. Zatímco Váňa pracoval na pozadích, Kábrt nejen vyvinul design postav, ale také jako animátor instinktivně dohlížel na techniky a procesy, které Laloux a Topor již ovládali. Ocenění a mezinárodní úspěchy Za svou filmovou tvorbu získal Josef Kábrt řadu mezinárodních ocenění. Za snímek Tragédie vodníkova získal v roce 1959 cenu ve švýcarském Locarnu. V roce 1962 získal ceny na festivalu v Karlových Varech a v Montevideu za Železný oblouk. Film Železný klobouk byl oceněn v Karlových Varech a Montevideu, Tragédie vodníkova v Locarnu, Divoká planeta hned ve čtyřech městech – v Cannes, Terstu, Teheránu a Kroměříži. Další umělecká činnost Kromě práce pro film se Josef Kábrt věnoval i dalším uměleckým aktivitám. Kreslil komiksy do časopisu Ahoj na sobotu a věnoval se i volné malířské tvorbě. Jako oddychovou činnost doma v Lomnici kreslil Kábrt 10 let komiksy do časopisu Ahoj na sobotu pod pseudonymem KOSMA, ilustroval knihy a vytvářel drobnou grafiku nejraději formou leptu, zejména jako exlibris. Protiklady dobra a zla, lásky a nenávisti, krásy a ošklivosti byly častými náměty Kábrtových děl. Měl dokonalý cit pro barvu a jejich rozmístění. Zářivými barvami zobrazoval krásné ženy, ale také škleb podivných, fantaskních postav, jak vystřižených z temného hororu. Byl velkým obdivovatelem malířství přelomu století – secese a symbolismu. Jeho bohatá fantazie však nemá mnohdy daleko k vidění surrealistů. Kábrtova perfektní kresba si přímo říkala také o grafické ztvárnění. Zejména si oblíbil lept a litografii. I v grafice hýřil nápady a naplňoval svá díla bohatou symbolikou. Po letech se opět vracel k námětům svých obrazů a filmů, ale také k motivům, které v něm probouzela četba. Miloval F. Villona, K. J. Erbena, Franze Kafku, Oskara Wilda, Jaroslava Seiferta, oslovovaly jej biblické texty, ale i řecká a indická mytologie. Po odchodu do důchodu se Josef Kábrt věnoval intenzivně malířské a grafické tvorbě, zejména knižním ilustracím. Po odchodu do důchodu žil střídavě v Praze a v Lomnici nad Popelkou. Josef Kábrt zemřel 7. února 1989 v Praze ve věku 68 let.