František Hejl

František Hejl patří mezi méně známé české herce, který se do filmové historie zapsal především svou rolí mladého Borka ve filmu Kde řeky mají slunce z roku 1961. Film Kde řeky mají slunce, režírovaný Václavem Krškou, představuje jedno z významných děl české kinematografie počátku 60. let. Snímek vznikl na motivy románu Marie Majerové Nejkrásnější svět a vypráví příběh mladé dívky Lenky, která prchá z dusného prostředí venkovského mlýna ovládaného despotickým otcem. František Hejl v tomto psychologickém dramatu ztvárnil postavu mladého Borka, pokrokově smýšlejícího mladíka, který odchází do Prahy, zapojuje se do dělnického hnutí a stává se Lenčinou oporou a láskou. Jeho role, ač ne hlavní, byla důležitou součástí příběhu, neboť právě Borek představuje pro hlavní hrdinku naději na lepší život mimo tyranské rodinné prostředí. Film se vyznačuje působivou kamerou, propracovanou zvukovou složkou a silnou atmosférou. Na 12. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v roce 1961 získala Zuzana Fišárková za svůj herecký výkon v tomto snímku Plaketu Bienále. Kde řeky mají slunce je dnes oceňováno jako syrové a realistické vykreslení vztahů na českém venkově počátku 20. století, kde o půdu a peníze šlo v první řadě, a tomuto byly podřízeny i morálka a osobní životy jednotlivců. Přestože František Hejl svou rolí mladého Borka přispěl k úspěchu tohoto významného filmu, jeho další herecká kariéra zůstává poměrně neznámá. V dostupných filmových databázích a archivech nejsou zaznamenány další výrazné role, které by ztvárnil. Patří tak mezi ty filmové osobnosti, které se do historie české kinematografie zapsaly především jednou výraznou rolí.