Věra Langrová

Věra Laňková, narozená 21. května 1921 ve Slavkově u Brna, Československo, je česká herečka, která se během své dlouhé kariéry objevila v řadě českých filmů a televizních produkcí, především v menších, ale zapamatovatelných rolích. Divadelní začátky a vzdělání Věra Laňková, rozená Weinsteinová, později provdaná Křístková (používala také pseudonym Vinařická), absolvovala Státní konzervatoř v Brně v roce 1942. Během okupace působila v divadelních společnostech a po válce zahájila svou profesionální divadelní kariéru v brněnském Svobodném divadle (1945-1949). Následně byla angažována v Městském divadle Kladno (1949-1950) a ve Vesnickém divadle (1951-1959), kde získala cenné herecké zkušenosti. Filmová kariéra Před filmovou kamerou se Věra Laňková začala objevovat od počátku 60. let, kdy ztvárnila především menší, ale charakterově výrazné postavy. Její filmografie zahrnuje více než desítku filmů, kde se představila v epizodních rolích, které však často přispívaly k autenticitě a atmosféře snímků. Mezi její první filmové role patřila manželka radního ve filmu Florián (1961) a stávkující žena v dramatu Černá dynastie (1962). Následovaly role účetní v dramatu Naděje (1963) a dámy ve filmu Puščik jede do Prahy (1965). V 70. letech pokračovala v budování své filmografie rolemi sekretářky ve filmu Tam, kde hnízdí čápi (1975), zákaznice v komedii Léto s kovbojem (1976), členky skupiny Bajo trio v oblíbeném filmu Adéla ještě nevečeřela (1977) a vesničanky v komedii Proč nevěřit na zázraky (1977). Následovaly role příbuzné v psychologickém dramatu Sólo pro starou dámu (1978) a doručovatelky v kriminálním thrilleru Smrt stopařek (1979). Pozdější kariéra V 80. letech se Věra Laňková objevila jako recitátorka v Krejčíkově satiře Prodavači humoru (1984), vrátná v Olmerově Anthonyho šanci (1986) a pokladní ve Figurkách ze šmantů (1987). Zahrála si také svatebčanku ve Smyzczkově komedii Sedm hladových (1988) a starší ženu v Příběhu '88 (1989). Divákům však nejspíše nejvíce utkvěla v paměti jako bodrá sousedka Kolovecká ve Šteindlerově komedii Vrať se do hrobu! (1989), kde ztvárnila zvědavou sousedku hlavního hrdiny Víti Jakoubka (Milan Šteindler). Její postava se stala zapamatovatelnou díky uštěpačným poznámkám, kterými častovala hlavního hrdinu, a také díky písničce "Já s písničkou jdu jako ptáček", kterou si ve filmu prozpěvovala. Tato píseň, složená Janem Frankem Fischerem a Jaromírem Pleskotem, byla původně vytvořena pro pohádku Obušku, z pytle ven! Věra Laňková se také objevila v televizním seriálu 30 případů majora Zemana (1974), čímž rozšířila svou hereckou stopu i na televizní obrazovky. Během své dlouhé herecké kariéry Věra Laňková prokázala svůj talent pro charakterní herectví a schopnost vytvořit zapamatovatelné postavy i v menších rolích, čímž se zapsala do historie české kinematografie jako spolehlivá a všestranná herečka druhého plánu.