?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Helena Samohelová, narozena 5. dubna 1941 v Praze, je významná česká keramička, sochařka, restaurátorka a kurátorka. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze studovala v letech 1961-1967 u profesora J. Malejovského a v ateliéru pro keramiku a porcelán pod vedením profesora Otto Eckerta. Po absolvování školy se zaměřila na tvarování váz, objektů, interiérových plastik a spolupráci s architekty ve svém pražském ateliéru. Dnes je považována za jednu z předních osobností české moderní keramiky. Její geometrické plastiky a objekty jsou vytvářeny přesně modelovanými tvary z plynulých oblouků a ostrých zlomů, které nutí diváka ke složitému hledání a objevování někdy až překvapivě jednoduchých spojení. Realizace v architektuře V rámci spolupráce s architekty vytvořila Helena Samohelová řadu významných děl. Mezi nejznámější patří keramická stěna a design pro druhý vestibul stanice metra Můstek a tvarovky pro obklad stěn dalších stanic, keramické stěny nebo reliéfy pro restauraci obchodního domu Kotva a Palác Kultury v Praze a další budovy. V roce 1995 realizovala také stěnu pro Městské divadlo Beer Sheva v Izraeli. Její práci zná prakticky každý, kdo byl někdy v Praze, jel metrem nebo přijel vlakem na Hlavní nádraží. Procházíme kolem jejích realizací, které jsou natolik samozřejmou součástí našeho okolí, že si jejich existenci mnohdy ani neuvědomujeme. Současné plastiky vycházejí ze stejných myšlenkových postupů jako starší architektonické realizace. Při zběžném pohledu se stěny a plastiky Heleny Samohelové mohou zdát nenápadné, možná příliš jednoduché, skrývají v sobě ale rafinovanou hravost, kterou ocení odborníci, ale podvědomě ji vnímají i ostatní. Umělecký styl a tvorba V autorčiných stěnách a plastikách převládá velmi chytrá práce s několika málo prvky. Segmenty - hlavně oblouky a hranoly - výtvarnice otáčí, kombinuje, propojuje, nechává prolínat či je staví do kontrastů a sestavuje je tak do celků, zvýrazněných jemnými, teplými tóny pálené hlíny. Helena Samohelová se zajímá o prosté věci, kterým s oblibou dodává vtip. Reliéfní keramické obklady od Heleny Samohelové má leckterý Pražan vypálené do sítnice, protože se s nimi setkává například ve stanici metra Můstek nebo na Hlavním nádraží. Autorka při některých svých realizacích využívala sériové vyráběné obklady, které dokázala rozehrát do pozoruhodného tvarosloví. Toto sice není ten případ, nicméně jistou prefabrikaci při výrobě keramických segmentů lze vysledovat i zde. Bez toho by pravděpodobně nebyl geometrický účinek tak výrazný. Helena Samohelová se zajímá o prosté věci, kterým s oblibou dodává vtip. To se projevovalo také ve zvířecích a lidských plastikách, které byly další (a velice populární) částí jejího díla. Pod slupkou líbivosti se skrývala znovu především práce s jednoduchým tvarem. Ta je příznačná také pro léta rozšiřovaný soubor váz a dóz unikátního charakteru, v nichž se kromě geometrického tvarosloví až jaksi něžně objevují motivy z přírody. Jakoby se tyto předměty rozvíjely do květu, nebo pukaly jako semínka. Výstavy a ocenění Helena Samohelová se zúčastnila řady doma i v zahraničí konaných společných výstav, keramických sympozií a uměleckých soutěží. V roce 1969 získala 1. cenu za keramický obklad v italském Qualdo Tadino. Několikrát vystavovala samostatně, například v Galerii 140 v Táboře v roce 2001. V letech 2017-2018 se její díla objevila na výstavě ARTCERAMICS CZ - Současná keramika z Česka, která představila současnou keramickou plastiku a design porcelánu z České republiky v Internationales Keramikmuseum ve Weidenu, pobočky Zweigmuseum der Neuen Sammlung – The Designmuseum München. V roce 2021, kdy oslavila své osmdesáté narozeniny, proběhla její výstava ve Studiové scéně Pod Točnou v suterénu Městského divadla Kolín. Kurátor zdejších výstav Pavel Rajdl ji při této příležitosti označil za legendu současné české keramiky. Na výstavě byly kromě jiného představeny i sádrové modely jejích realizací v architektuře, především dnes již téměř neexistující keramické obklady vestibulu pražského hlavního nádraží, které zmizely jeho necitlivou rekonstrukcí.


Helena Samohelová: Filmy a pořady 1

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.