Milan Friedl

Milan Friedl (13. března 1931, Brno – 2. října 2009, Praha) byl český herec, umělecký recitátor, dramaturg, scenárista, redaktor, pedagog, moderátor hudebních pořadů, zakladatel a ředitel Lyry Pragensis. Milan Friedl se narodil v Brně jako syn úředníka a pozdějšího ředitele pojišťovny a sběratele exlibris Antonína Friedla (1890–1958). V letech 1946 až 1950 absolvoval studium herectví na pražské DAMU. Svou profesní kariéru od počátku směřoval k uměleckému přednesu a recitaci, které spolu s hlasovou technikou a kulturou řeči také mnoho let přednášel na dramatickém oddělení pražské konzervatoře a na DAMU v Praze. Působil nejprve v pražském Ústředním loutkovém divadle, poté v Divadle hudby a v pražské Estrádě. Do dějin české kinematografie se Milan Friedl zapsal především svým kultivovaným, lyrickým hlasem, který zazněl ve formě vypravěče či komentářů v několika filmech i ve stovkách rozhlasových a televizních pořadů. K jeho nejvýznamnějším filmovým příspěvkům patří komentář v lyrickém snímku Popel (1969) režiséra Václava Kršky, který byl adaptací díla Fráni Šrámka, a v hraném dokumentu Rektorka (1972). Propůjčil také svůj hlas postavě Werliho v oceňovaném válečném dramatu Dita Saxová (1967) režiséra Antonína Moskalyka, natočeném podle předlohy Arnošta Lustiga. Jako komentátor se výrazně podílel na kultovním seriálu Třicet případů majora Zemana (1974), kde od druhé série jeho hlas překlenoval časové a místní nelogičnosti v příběhu. Přestože byl Milan Friedl známý především jako recitátor a komentátor, objevil se i před filmovou kamerou. Zahrál si roli příslušníka Sboru národní bezpečnosti v detektivním psychologickém dramatu Křižovatky (1959) režiséra Pavla Blumenfelda a roli studenta při promoci ve filmovém dramatu Všude žijí lidé (1960) režisérské dvojice Jiřího Hanibala a Štěpána Skalského. Jednu z posledních příležitostí objevit se před kamerou získal ve Škarpově životopisném dokumentu o Jiřině Švorcové z cyklu Po stopách hvězd (2008), kde účinkoval jako její kolega a spolužák. V roce 1967 založil Milan Friedl komorní sdružení pro hudbu, poezii a výtvarné umění Lyra Pragensis, které prakticky až do konce svého života vedl. V letech 1967 až 1998 vykonával funkci předsedy umělecké rady a funkci ředitele; od roku 1999 pak zastával funkci hlavního dramaturga a zároveň působil jako odpovědný redaktor bibliofilských a grafických edic vydávaných Lyrou Pragensis. Podařilo se mu z ní vytvořit elitní kulturní centrum, kde ve špičkové interpretaci uváděl ideově a esteticky působivá díla s nadčasovým vyzněním. V průběhu 70. a 80. let 20. století poskytla Lyra Pragensis útočiště umělcům perzekvovaným normalizačním komunistickým režimem, například části souboru zrušeného Divadla za branou v čele s Marií Tomášovou. Po sametové revoluci v roce 1989 se Milan Friedl podílel na obnově zednářského hnutí v Československu. V roce 1991 založil Nadaci Lyra Pragensis, jež se později transformovala do nadačního fondu Polyhymnia. V roce 2007 byl zvolen předsedou Výboru národní kultury, občanského sdružení usilujícího o zachování kontinuity české kultury. Milan Friedl zemřel 2. října 2009 v Praze po dlouhé a těžké nemoci ve věku 78 let. Za celoživotní službu české literatuře obdržel v roce 2009 Cenu Unie českých spisovatelů.