Buzz Kulik

Seymour "Buzz" Kulik (23. července 1922, New York City, New York, USA – 13. ledna 1999, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký filmový a televizní režisér a producent, který se významně zapsal do historie americké kinematografie především svou prací v oblasti televizní tvorby. Počátky kariéry Po službě v druhé světové válce, kde dosáhl hodnosti poručíka, začal Kulik pracovat v reklamní agentuře J. Walter Thompson v New Yorku, kde nejprve působil v poštovním oddělení. Když se dozvěděl o možnosti režírovat programy pro tehdy nové médium – televizi, této příležitosti se chopil. Jako celoživotní fanoušek baseballu začínal režírováním kamer na Yankee Stadium, než se pustil do režie živých televizních programů. Zlatá éra televize V roce 1953 se přestěhoval do Los Angeles a postupně se stal jedním z nejvýznamnějších režisérů tzv. "Zlaté éry televize". Režíroval mnoho epizod vysoce respektovaných antologických seriálů jako Playhouse 90 (1956) a You Are There (1953). Jeho talent se projevil i při práci na dalších významných seriálech té doby, včetně The Defenders (1961) a The Twilight Zone (1959). Během 50. a 60. let se podílel na režii mnoha dalších populárních seriálů jako Perry Mason, Gunsmoke, Have Gun Will Travel, Wagon Train a Rawhide. Televizní filmy a největší úspěchy Ačkoliv Kulik začal režírovat celovečerní filmy na počátku 60. let, jeho největší úspěchy přišly s návratem k televizní tvorbě, kde se stal jedním z nejrespektovanějších režisérů v žánru televizních filmů. V roce 1971 režíroval to, co mnozí kritici a fanoušci považují za nejlepší televizní film všech dob – Brian's Song. Tento dojemný snímek vypráví skutečný příběh o přátelství mezi hráči Chicago Bears Brianem Piccolem (James Caan) a Galem Sayersem (Billy Dee Williams), které se prohloubilo poté, co Piccolo onemocněl rakovinou. Za tento film Kulik získal ocenění "Nejlepší režisér" od Directors Guild of America. Další významné televizní projekty Kulikův talent se projevil i v dalších televizních projektech. Několik let po sobě získali hlavní herci v jeho filmech ocenění "Nejlepší herec roku", včetně Petera Ustinova za A Storm in Summer, Jamese Caana za Brian's Song, Alana Aldy za Kill Me if You Can, Susan Clark za Babe a Anthonyho Hopkinse za The Lindbergh Kidnapping Case. Mezi jeho významné minisérie patřily From Here to Eternity s Natalie Wood a Williamem Devanem, Around the World in 80 Days s Piercem Brosnanem a Peterem Ustinovem, a Kane and Abel s Peterem Straussem. Celovečerní filmy V 70. a 80. letech se Kulik věnoval i režii celovečerních filmů. Mezi jeho nejvýznamnější patří To Find a Man, Shamus s Burtem Reynoldsem a The Hunter se Stevem McQueenem, který byl posledním filmem tohoto legendárního herce před jeho smrtí v listopadu 1980. The Hunter byl zároveň posledním celovečerním filmem, který Kulik režíroval pro kina. Politické angažmá a odkaz Během prezidentské kampaně 1971-72 působil Kulik jako televizní poradce demokratického kandidáta senátora Edmunda Muskieho. Za svou více než 40letou kariéru režíroval celkem 72 filmů a televizních pořadů a etabloval se jako jeden z největších televizních režisérů své doby. Jeho práce významně přispěla k rozvoji televizní tvorby a dodnes je považován za jednoho z průkopníků kvalitní televizní režie. Buzz Kulik zemřel 13. ledna 1999 v Los Angeles na srdeční selhání ve věku 76 let, zanechávaje za sebou bohaté tvůrčí dědictví, které ovlivnilo generace filmařů a televizních tvůrců.