Enzo Robutti

Enzo Robutti (24. října 1933, Bologna, Itálie – 13. února 2022, Viterbo, Itálie) byl italský herec, dabér, komik, dramatik a spisovatel. Patřil mezi významné osobnosti italské kinematografie, zejména v oblasti komediálních filmů, kde často ztvárňoval výrazné charakterní role. Vzdělání a počátky kariéry Robutti vystudoval hereckou školu Piccolo Teatro v Miláně, kde získal profesionální herecké vzdělání. Jeho divadelní debut přišel v divadelní společnosti Vittoria Gassmana v inscenaci Irma la dolce. Brzy se však prosadil především jako stand-up komik a autor kabaretních vystoupení v proslulém milánském Derby Clubu, kde patřil mezi hlavní protagonisty spolu s dalšími významnými osobnostmi italské komediální scény jako byli Enzo Jannacci, Cochi a Renato, Gianfranco Funari, Toni Santagata a Teo Teocoli. Filmová kariéra Na filmovém plátně debutoval v roce 1963 ve snímku I fuorilegge del matrimonio (The Outlaw's Marriage) režírovaném Valentinem Orsinim a bratry Tavianiovými. V roce 1968 spolupracoval s legendárním režisérem Dinem Risim na filmu Il profeta s Vittoriem Gassmanem v hlavní roli. Během 70. a 80. let se Robutti etabloval jako jeden z nejvýraznějších charakterních herců italské kinematografie, kde často ztvárňoval hysterické a cholerické postavy. Spolupráce s významnými režiséry Nejčastěji spolupracoval s režisérem Pasqualem Festou Campanilem, se kterým natočil dvanáct filmů, mezi něž patří Il merlo maschio, Rugantino, Bingo Bongo (1982) s Adrianem Celentanem a Carole Bouquet, či Il petomane. Mezi další významné režiséry, s nimiž pracoval, patřili Alberto Lattuada (Cuore di cane, 1976), Carlo Lizzani (Mamma Ebe, 1985) a Mario Monicelli (I picari, 1987). Během své kariéry se objevil po boku takových hvězd jako byli Vittorio Gassmann, Alberto Sordi, Ugo Tognazzi, Marcello Mastroianni, Adriano Celentano či Enrico Montesano. Mezinárodní úspěch Mezinárodnímu publiku je Enzo Robutti znám především díky roli Dona Licia Lucchesiho ve filmu The Godfather Part III (1990) režiséra Francise Forda Coppoly. V tomto závěrečném dílu slavné mafiánské trilogie ztvárnil mocného italského politika, který je hlavní silou stojící za spiknutím proti Michaelu Corleonovi. Jeho postava je zabita jedním z nejpamátnějších způsobů v celé trilogii, když mu Calò probodne krk rámečkem jeho vlastních brýlí. Televizní tvorba a dabing Robutti se významně prosadil i v televizní tvorbě, kde účinkoval v několika úspěšných minisériích jako Ligabue (1977), Fregoli (1981) a Marco Polo (1982). Jako dabér propůjčil svůj hlas Cicciovi Ingrassiovi ve Felliniho mistrovském díle Amarcord (1973) a Christopheru Lloydovi ve filmu One Flew Over the Cuckoo's Nest (Přelet nad kukaččím hnízdem, 1975). Federico Fellini ho později znovu oslovil, aby daboval postavu v jeho posledním filmu La voce della luna (1990). Charakteristický herecký styl Robuttiho herecký projev byl charakteristický výraznou mimikou a mistrovskou interpretací často surreálných a vznětlivých postav. Tento specifický herecký styl našel uplatnění především v italských žánrových filmech, ale byl oceněn i v zahraničí. Mezi jeho další známé filmy patří Vigili e vigilesse (1982), Pierino la peste alla riscossa (1982), kde ztvárnil zákazníka lékárny, a komediální snímek Gian Burrasca (1982). Závěr života Enzo Robutti zemřel 13. února 2022 v domově důchodců ve Viterbu ve věku 88 let. Zpráva o jeho úmrtí byla jeho rodinou zveřejněna až 5. května téhož roku. Během svého života byl Robutti známý svou diskrétností a vyhýbal se pozornosti médií, což vedlo k tomu, že o jeho soukromém životě je známo jen velmi málo.