Rudolf Cortéz

Rudolf Cortés, vlastním jménem Rudolf Kraisinger, 16. března 1921, Plzeň – 12. prosince 1986, Krásná Lípa, byl český zpěvák a herec. Patřil k nejvýraznějším osobnostem československé populární hudby 50. let 20. století, vynikal svým sametově hebkým barytonovým hlasem a charismatickým mužným zjevem. Původ a začátky kariéry Rudolf Cortés se narodil v Plzni jako druhý syn do rodiny bednáře Rudolfa Kraisingera a Španělky Mercedes, rozené Cortésové. Jeho matka pocházela z rodiny restauratéra Manuela Cortése ze São Paula. Rodiče se seznámili během otcova pracovního pobytu v Uruguayi, kde pracoval jako bednář při stavbě pivovaru v Montevideu. Po vyučení kožešníkem v letech 1935-1938 pracoval Rudolf v pražském Velkozávodě s kožešinami, ale tomuto povolání se dlouho nevěnoval. Svůj umělecký pseudonym si zvolil podle příjmení matky, které si v roce 1955 nechal úředně změnit. Od roku 1940 zpíval v pěveckém spolku Smetana, později vystupoval i v Komorní zpěvohře. Profesionálním zpěvákem se stal v Orchestru Emila Ludvíka (1940-1941). V letech 1941-1944 působil v německém divadle v Moravské Ostravě, poté byl až do konce druhé světové války totálně nasazen do Škodových závodů v Plzni. Hudební kariéra Po válce se Cortés natrvalo usadil v Praze a vystupoval v Divadle 5. května (1945-1946) a Divadle V+W U Nováků (1946-1948). Zlomovým okamžikem v jeho kariéře bylo angažmá v Orchestru Karla Vlacha (1947-1956), kde se stal kmenovým zpěvákem. Z této spolupráce pochází většina jeho hitových nahrávek, které ho proslavily po celém Československu. Mezi jeho nejznámější písně patří Váš dům šel spát, Kdybych já uměl psát básně, Ten kdo nemá rád, Vystavím zeď kolem tebe, Marita, Už bude šest, Jdou stáda jdou, Volání divokých husí, Nelly Gray, S čertem si hrát, Kdybych tě neměl rád, Starý honec krav a Tiše den začíná. Celkem nazpíval přibližně 350 skladeb různého druhu. Po ukončení spolupráce s Karlem Vlachem měl Cortés vlastní estrádně revuální skupinu, s níž dlouhodobě vystupoval v pražském nočním podniku Alhambra. Těšil se široké popularitě i v sousedních zemích, především v Rakousku a Polsku. Divadelní a filmová kariéra Rudolf Cortés byl také talentovaným hercem. Působil v Hudebním divadle v Karlíně (1948-1956), Divadle ABC (1956-1959) a poté v Alhambře (1959-1963). Na divadelních prknech vynikl především v hudebních komediích, operetách a muzikálech. K jeho nejvýznamnějším divadelním rolím patří titulní postava v Brdečkově parodii Limonádový Joe, kterou ztvárnil na jevišti dnešního Divadla ABC s mimořádným úspěchem. Dále exceloval jako Woody v Divotvorném hrnci, Camilio v Nebi na zemi, Harry v Trampotech profesora Prilta, Radůstka v Lumpacivagabundovi či Veselém pražském trojlístku, a také v inscenacích Fidlovačka, César a Kleopatra a Muž jménem La Mancha. Ve filmu debutoval v roce 1952 v pohádce Pyšná princezna režiséra Bořivoje Zemana, kde ztvárnil roli zpívajícího dřevorubce a zpíval píseň Pro pár stromů statný les. Následovaly role ve filmech Z mého života (1955, jako Dalibor ve Smetanově opeře), Hlavní výhra (1958, prošedivělý elegán v hotelu Hubertus), Hvězda jede na jih (1958, zpěvák Rudy Bárta), Transport z ráje (1962, důstojník SS a generálův adjutant), Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964, střelec), Kdyby tisíc klarinetů (1964, důstojník a člen štábu) a Bylo čtvrt a bude půl (1968, porotce). Svou filmovou kariéru zakončil v hudební komedii Romance za korunu (1975), kde si zahrál sám sebe a zpíval píseň Nejmíň stárne klaun. Osobní život a odkaz Rudolf Cortés byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil 22. prosince 1945 s Dagmar, s níž měl dceru Dagmar (1947) a syna Rudolfa (1951). V roce 1965 se rozvedli. Z druhého manželství s Alenou měl syna Davida. Jeho celoživotní zálibou bylo rybaření. Od konce 60. let začal trpět Alzheimerovou chorobou, kvůli níž se musel později vzdát umělecké činnosti. Poslední čtyři roky života strávil v domově důchodců v Krásné Lípě, kde 12. prosince 1986 zemřel ve věku 65 let. V roce 1978 byl oceněn titulem Zasloužilý umělec. Rudolf Cortés patří k nejvýznamnějším osobnostem české populární hudby. Vynikal zejména v pomalejších lyrických písních, v nichž prokázal mimořádnou intonační jistotu a vysokou profesionalitu. Svým pěveckým pojetím ovlivnil řadu českých zpěváků, například Richarda Adama, Milana Chladila a další. Jeho hluboký, sametově hebký hlas a charismatický zjev z něj učinily jednu z prvních skutečných hvězd československé populární hudby.