?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Stanislava Coufalová, narozená 27. září 1963 v Praze, je česká dětská herečka, která se proslavila v československé kinematografii 70. a 80. let 20. století. Počátky herecké kariéry Svou hereckou dráhu zahájila již v šesti letech, kdy byla vybrána do menší role v televizním seriálu Pan Tau. Její kariéra se naplno rozvinula na přelomu 70. a 80. let, v době jejího dospívání. V roce 1976 ztvárnila roli Karoliny, chovanky dětského domova, ve filmu Jakub režisérů Oty Kovala a Jaroslavy Vošmikové. O rok později si zahrála v rodinné komedii Jak se točí Rozmarýny a zaujala diváky v roli Helenky ve filmu Ať žijí duchové!. Tyto role jí otevřely cestu k dalším filmovým příležitostem a postupně se stala jednou z nejznámějších dětských hereček své doby. Vrchol kariéry Zlomovým okamžikem v její kariéře byl rok 1980, kdy získala svou jedinou hlavní roli. Režisér Vít Olmer ji obsadil do svého filmu Sonáta pro zrzku, ve kterém ztvárnila postavu Petry, talentované klavíristky, fotbalové brankářky a vedoucí družstva Svišťů, která se zamiluje do nového spolužáka. Na tuto roli se pečlivě připravovala, takže zvládla bez náhradnice i záběry, ve kterých hraje poměrně náročnou klavírní skladbu. Petra, suverénně ztvárněná Stanislavou Coufalovou, vybranou z více než osmi tisíc mladých hereček, je akční dívka s množstvím zájmů, čemuž odpovídá i dynamický styl snímání. Ať už protagonistka utíká na fotbalové hřiště, aby byla coby hbitá brankářka oporou klučičího týmu, zodpovědně vede oddíl Svišťů, nebo rozvíjí svůj talent pro hru na klavír, kamera je stále v pohybu a někdy rovnou přejímá Petřino hledisko. Vysokou subjektivitu vyprávění posilují také snové pasáže, v nichž může Petra dát svobodně průchod svým citům k novému spolužákovi Pavlovi. Za svůj výkon ve filmu Sonáta pro zrzku získala Stanislava Coufalová významná ocenění. Na 2. mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež v indickém Madrásu v roce 1981 obdržela Cenu za nejlepší dětský herecký výkon. Na 13. národní přehlídce filmů pro děti v Ostrově nad Ohří téhož roku jí byl udělen Zlatý dudek za nejlepší dívčí herecký výkon. Další filmové role Po úspěchu Sonáty pro zrzku pokračovala Stanislava Coufalová v herecké kariéře rolemi ve filmech Útěky domů (1980), Brontosaurus (1980) a Julek (1980). V roce 1983 se objevila ve filmu Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, kde ztvárnila postavu Zdeničky. Tato role jedné z krásek promiskuitního hlavního hrdiny byla jejím posledním filmovým vystoupením. Konec herecké dráhy a další život Stanislava Coufalová se připravovala a chtěla dále jít na hudební konzervatoř, ale její matka jí toto přání odepřela tím, že nepodepsala potřebný písemný souhlas. Po roce 1983 už nic nenatočila. Až v roce 1997 o ní natočila dokument v rámci cyklu "Svět bez hranic" Andrea Majstorovičová. V dokumentu Stanislava odhalila svou závislost na drogách, což byl šok nejen pro její fanoušky, ale i celý filmový svět. Dokument se zaměřil na její život, ale také na Stánin vztah s matkou, která byla fanatickou členkou církve Svědků Jehovových. Jak šel čas, sem tam se objevila informace, že Stáňa pracuje na svém uzdravení a drogy v jejím životě již nehrají roli. "Pracuje v nemocnici v Krči jako sestřička a je velmi příjemná," objevilo se tehdy v jedné diskuzi. Stanislava Coufalová patří mezi výrazné dětské herecké talenty české kinematografie, jejíž kariéra byla sice krátká, ale zanechala nesmazatelnou stopu především díky hlavní roli ve filmu Sonáta pro zrzku, který se stal jedním z oblíbených snímků pro děti a mládež své doby.


J. Coufalová: Filmy a pořady 2

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.