Karel Lukšík

Karel Dominik Lukšík (30. 7. 1920, Frýdek-Místek – 19. 7. 2001, Praha) byl významný český tanečník, baletní mistr a pedagog. Počátky jeho taneční kariéry byly spojeny s ostravskou scénou a osobností Emerycha Gabzdyla. Pod jeho vedením získal v baletní škole základy klasické techniky a první profesionální zkušenosti. V roce 1939 nastoupil do angažmá v tehdejším Státním divadle Ostrava, kde začínal jako sborista, ale díky svému talentu brzy získal příležitost tančit sólové role. V letech 1939–1942 působil v Ostravě, následně v letech 1942–1944 jako sólista v polských Katovicích a Krakově. Po válce, v letech 1945–1948, byl sólovým tanečníkem Velké opery 5. května v Praze, a po její fúzi s Národním divadlem se stal trvalým členem první české scény, kde působil až do roku 1985. Od roku 1960 zastával funkci baletního mistra. Taneční kariéra Karel Lukšík byl díky svému elegantnímu vzhledu, souměrné postavě, noblesní tváři a aristokratickému pohybovému projevu předurčen pro role princů a hlavních milovníků. V těchto rolích dokázal uplatnit jak svůj fyzický půvab, tak uměřený, zdrženlivý tanečně-herecký projev. K jeho nejvýznamnějším rolím patřil Princ ve Z pohádky do pohádky (1940), Šašek v Juanovi ze Zarissy (1942), Princ a Mládenec ve Špalíčku (1949), Stanislav v Coppélii (1950), Paris v Romeovi a Julii (1950) či titulní role v Donu Juanovi (1952). Výrazné byly i jeho postavy z druhé poloviny 50. let – Rádce Černý v Soli nad zlato, Pierot v Karnevalu (1957), Crassus ve Spartakovi (1957), titulní role v Doktoru Faustovi (1958) a Carmelo v Čarodějné lásce (1960). Pedagogická činnost V letech 1962–1986 vyučoval na tanečním oddělení Konzervatoře Praha klasický tanec a scénickou praxi. Podílel se na výchově řady vynikajících interpretů nastupující mladé generace tanečníků. V divadelní sezóně 1972/73 absolvoval společně s kolegou z Národního divadla Jiřím Němečkem pedagogický seminář na Státním tanečním učilišti Agrippiny Jakovlevny Vaganovové v Leningradě. Za léta svého pedagogického působení na konzervatoři pomohl vychovat řadu známých umělců české taneční scény, mezi něž patřili například Jan Kadlec, Lubomír Kafka, Vladimír Nečas, Martin Barotek, Ludvík Vidlák, Vašek Merta, Martin Beran či Evald Rucký. Ocenění a soukromý život V roce 1963 obdržel ocenění zasloužilý člen Národního divadla a v roce 1973 titul zasloužilého umělce. Jeho manželkou byla herečka Marie Popelková (16. 3. 1906 – 28. 9. 1977), známá také pod jménem Mimi Popelková, která působila v divadelních společnostech, byla ředitelkou různých oblastních divadel a později šéfkou propagačního odboru Pražského kulturního střediska. Ve filmu se objevovala v menších rolích, často jako představitelka šlechtičen a bohatých dam. Karel Lukšík zemřel 19. července 2001, krátce před svými 81. narozeninami. Je pochován společně se svou ženou na Vinohradských hřbitovech v Praze. Jeho elegantní styl, technická preciznost a pedagogický přínos zanechaly nesmazatelnou stopu v historii českého baletu.