Jiří Vasmut

Jiří Vasmut (vlastním jménem Waszmuth), psáno též Jiří Wasmut, 21. dubna 1903 Plzeň – 6. května 1958 Praha, byl český divadelní, filmový a rozhlasový herec a režisér. Vzdělání a divadelní začátky Jiří Vasmut absolvoval reálné gymnázium a v letech 1920–1924 studoval na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze. Již během studií vystupoval jako člen Sborů elévů v menších rolích v pražském Národním divadle a spolupracoval s rozhlasem (Radiožurnál). Spolu s dalšími konzervatoristy, mezi něž patřili Ladislav Boháč, František Salzer, Václav Trégl, Miloslav Jareš, Nina Bártů či Bohuš Záhorský, vystupoval pod hlavičkou Volného sdružení posluchačů konzervatoře a jako Scéna adeptů na různých místech Prahy. S těmito kolegy také působil v Legii malých v pražských Holešovicích. Divadelní kariéra Po absolvování konzervatoře a vojenské služby nastoupil do svého prvního angažmá ve Švandově divadle na Smíchově. Od roku 1929 působil v Moderním studiu Jiřího Frejky, se kterým se seznámil již v Legii malých. Následně byl angažován jako herec a režisér v pražském Intimním divadle a v olomouckém Českém divadle. Významným milníkem v jeho kariéře bylo angažmá v Národním divadle v Praze, kde působil v letech 1935 až 1937. Zde ztvárnil role jako Generál v Čapkově Bílé nemoci (1937), Vilém v Shakespearově hře Jak se vám líbí (1937) nebo Žán v Jiráskově Lucerně (1937). Filmová kariéra Jiří Vasmut se ve filmu objevil především ve 30. a 40. letech 20. století. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří účinkování ve snímcích Velbloud uchem jehly (1937), Lidé na kře (1937) a Ves v pohraničí (1948). Velbloud uchem jehly byla česká filmová komedie režisérů Huga Haase a Otakara Vávry z roku 1936 natočená podle stejnojmenné divadelní hry Františka Langera. V tomto filmu ztvárnil Vasmut roli vrátného v továrně. Lidé na kře (anglicky People on the Iceberg) je drama z roku 1937 režírované Martinem Fričem. Film byl nominován na cenu za nejlepší zahraniční film na 5. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. V tomto snímku Vasmut ztvárnil roli jednatele S.K. Kladno. Ve filmu Ves v pohraničí (1948) se děj odehrává kolem rodiny pražského zelináře Pavlase, která byla mezi prvními přistěhovalci osídlujícími pohraniční obec Severov. Novým obyvatelům se společně podaří včas a s úspěchem sklidit první úrodu, musí však odhalit německého diverzanta, který se vydává za správce pily. Posledním známým filmem, ve kterém se Jiří Vasmut podílel, byl krátký osvětový snímek Křižovatka života (1948) režiséra Ludvíka Tomana, kde propůjčil svůj hlas komentáři. Film pojednává o mladém Karlu Sukovi, který se ptá otce, čím se může stát, až bude velký. Rozhlasová kariéra S pražským Radiojournalem Vasmut spolupracoval jako recitátor již v době studií na pražské Konzervatoři. První roli v rozhlasové hře však získal až v roce 1934 (Heinrich Heine: Almansor, režie Jindřich Honzl). Od roku 1937 začal v rozhlase sám režírovat. Od 1. dubna 1940 zde získal trvalé zaměstnání a v rozhlase pracoval až do roku 1958. Svůj život ukončil v den, kdy byl okolnostmi v rozhlase přinucen podepsat výpověď. Osobní život Jiří Vasmut byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl dceru Janu Vasmutovou (narozenou 1931), která se také stala herečkou. Jeho druhou manželkou byla známá subreta Nina Ninon (1908–1970).