Beno Blachut

Beno Blachut se narodil 14. června 1913 v ostravských Vítkovicích jako český operní tenorista. Pocházel z chudé dělnické rodiny a až do svých dvaceti dvou let pracoval ve Vítkovických železárnách, kde se vyučil kotlářem. Umělecky začal působit od sedmnácti let jako člen kostelního sboru a v Kühnově rozhlasovém Českém pěveckém sboru. Studium a začátky kariéry V letech 1935-1939 vystudoval zpěv u Louise Kadeřábka a herectví u Ferdinanda Pujmana na pražské Státní konzervatoři. Svůj profesionální operní debut absolvoval v olomoucké opeře v roli Jeníka ve Smetanově The Bartered Bride 25. prosince 1938. V Olomouci zpíval následující dva roky osmnáct různých rolí, včetně Fausta, Cania v Pagliacci, Lacy v Jenůfa a Prince v Rusalka. Národní divadlo a vrchol kariéry V roce 1941 přešel do Národního divadla v Praze, kde zůstal až do své smrti. Zpočátku zpíval především lyrické tenorové party, ale v Praze začal interpretovat dramatický repertoár, zejména v operách Janáčka, Dvořáka a Smetany. 3. února 1942 vystoupil ve světové premiéře Škroupova Columbus. Do roku 1945 si osvojil téměř všechny hlavní tenorové role českého repertoáru a byl považován za předního československého tenoristy. Jednou z jeho životních operních úloh byl Smetanův Dalibor, kterou poprvé zpíval 18. září 1945. Byl vysoce ceněn pro své interpretace rolí v operách Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Zvláště proslul interpretací Janáčkova Zápisník zmizelého, jehož nahrávka je považována za definitivní. Filmová a televizní tvorba Beno Blachut se objevil také před filmovými kamerami. Zpíval a hrál v operních scénách z Krškova životopisného snímku Z mého života (1955) a zpíval part Dalibora v opeře Dalibor (1956) Václava Kršky. Účinkoval také v televizních operách, včetně Rusalky, Krakatit, Antigony, Jakobína či Psohlavců. Schopnost spojení hereckého a pěveckého projevu osvědčil zejména v televizní inscenaci opery Krakatit Václava Kašlíka. Často hostoval v zahraničí, včetně Vídně, Moskvy, Berlína, Bruselu, Amsterdamu a Helsinek. S Národním divadlem vystoupil na festivalu v Edinburghu v roce 1964 v Janáčkově From the House of the Dead a v roce 1970 v The Excursions of Mr. Brouček. Dvakrát obdržel Státní cenu (1949, 1952), tituly Zasloužilého (1958) a Národního (1963) umělce. Zemřel 10. ledna 1985 v Praze ve věku 71 let a je pohřben na Vyšehradském hřbitově vedle Antonína Dvořáka.