George Bernard Shaw

George Bernard Shaw (26. července 1856, Dublin – 2. listopadu 1950, Ayot St. Lawrence), irský dramatik, kritik a scénárista , se stal jednou z nejvýznamnějších postav světového divadla a kinematografie. Napsal více než šedesát divadelních her, včetně hlavních děl jako Man and Superman (1902), Pygmalion (1913) a Saint Joan (1923), a v roce 1925 získal Nobelovu cenu za literaturu . Počátky filmové kariéry Shaw byl velmi opatrný ohledně povolování filmových adaptací svých her. Viděl filmy jiných slavných spisovatelů a dramatiků důkladně přepsané pro plátno a důkladně zničené v důsledku toho. Největší anglicky mluvící dramatik 20. století se tak držel stranou jakékoliv spolupráce s kinematografií až do 30. let . Pak se setkal s Gabrielem Pascalem. Pan Pascal byl naprosto upřímný. Přiznal, že nemá ani cent, ale také přiznal touhu produkovat všechny Shawovy hlavní hry jako filmy přesně tak, jak je Shaw chtěl ukázat . Pygmalion (1938) – průlomový úspěch Pygmalion je britský film z roku 1938 založený na stejnojmenné hře George Bernarda Shawa z roku 1913, kterou sám adaptoval pro plátno. V hlavních rolích Leslie Howard jako profesor Henry Higgins a Wendy Hiller jako Eliza Doolittle . Film byl finančním i kritickým úspěchem a získal Oscar za nejlepší scénář a tři další nominace: nejlepší film, nejlepší herec (Howard) a nejlepší herečka (Hiller). George Bernard Shaw, Cecil Lewis, Ian Dalrymple a W. P. Lipscomb získali v roce 1938 Akademickou cenu za psaní (adaptovaný scénář) . Shaw získal svůj Oscar v roce 1939 za nejlepší psaní, scénář za svou roli při adaptaci vlastní hry Pygmalion pro plátno. Stal se první osobou, která získala jak Nobelovu cenu, tak i Oscar . Spolupráce s Gabrielem Pascalem Maďarský producent Gabriel Pascal si přál vytvořit sérii filmů založených na Shawových dílech, počínaje Pygmalion, a šel za Shawem osobně, aby získal povolení k tomu. Shaw neochotně povolil filmovou adaptaci Pygmalion kvůli nízké kvalitě předchozích filmových adaptací svých děl, ale Pascal ho dokázal přesvědčit (za podmínky, že Shaw si ponechá stálý osobní dohled nad adaptací) a později pokračoval v adaptaci Major Barbara, Caesar and Cleopatra a Androcles and the Lion . Velký úspěch Pygmalion dokázal, že Shawova díla mohou být přenesena na plátno ke spokojenosti dramatika, producentů i publika. A v jeho důsledku Shaw udělil Pascalovi právo natáčet filmy z kterékoliv ze svých her, dohoda, která vyústila ve tři další projekty a mimořádný tvůrčí vztah mezi fabiánským socialistou a divadelním excentrem . Major Barbara (1941) Druhý Shawův film produkovaný Pascalem, Major Barbara (1941), byl méně úspěšný jak umělecky, tak komerčně než Pygmalion, částečně kvůli Pascalovu trvání na režii, k níž nebyl vhodný . Projekt byl ve výrobě během obtížného roku 1940, kdy německé nálety narušovaly natáčení. Andrew Osborn, původně měl hrát Adolphuse Cusina, byl povolán do služby a nahradil ho Rex Harrison. Herec Donald Calthrop, který ztvárnil Petera Shirleyho, zemřel 15. července na infarkt. A přesto se film ukázal jako mimořádný úspěch . Caesar and Cleopatra (1945) Caesar and Cleopatra je britská filmová adaptace z roku 1945 stejnojmenné hry George Bernarda Shawa z roku 1901. Režíroval Gabriel Pascal, v titulních rolích Vivien Leigh a Claude Rains . Natáčený v Technicoloru s honosnými kulisami, produkce byla údajně nejdražším filmem, jaký byl kdy natočen, s náklady £1,278,000 (nebo £60,2 milionu v hodnotě roku 2023), nebo 5,15 milionu dolarů (nebo 69,1 milionu dolarů v inflačně upravené hodnotě) při tehdejších směnných kurzech . Film byl popsán jako „kasovní propadák" v té době a téměř ukončil Pascalovu kariéru. Film vydělal 1,363,371 dolarů ve Spojených státech, což z něj činilo jeden z populárnějších britských filmů, jaké tam kdy byly uvedeny, ale příjmy filmu nedosáhly počátečních očekávání. Variety odhadoval, že Rank na filmu ztratil 3 miliony dolarů (nebo 35,8 milionu dolarů v hodnotě roku 2023) po započtení marketingu, distribuce, kopií, pojistných práv a mezd . Androcles and the Lion (1952) Po Shawově smrti v roce 1950 Pascal produkoval Androcles and the Lion, další film odvozený od Shawa, v roce 1952 . Tento film z roku 1952 byl prvním filmovým zpracováním hry George Bernarda Shawa produkovaným po smrti dramatika, a kompromisy jsou již zřejmé. Shaw měl uměleckou kontrolu nad třemi filmy produkovanými z jeho her – Pygmalion z roku 1938, Major Barbara (1941) a Caesar and Cleopatra (1945), a jeho vliv byl jasně cítit. Měl absolutní konečné slovo při obsazování a po své zkušenosti s Pygmalion se Shaw stal poněkud náročnějším a trval na tom, aby nebylo vyškrtnuto ani slovo z Major Barbara i Caesar and Cleopatra, rozhodnutí, které vedlo k tomu, že oba tyto vynikající filmy byly propadáky . Filmové dědictví Jeho nejslavnějším dílem ve 21. století je My Fair Lady (1964), muzikálová adaptace Pygmalion (1938) . Scénář byl později adaptován do divadelního muzikálu My Fair Lady z roku 1956, který zase vedl k stejnojmennému filmu z roku 1964 . Shaw zemřel v roce 1950 ve věku 94 let, zanechav za sebou jedinečné filmové dědictví, které spojilo jeho brilantní dramatické umění s kinematografickým médiem.