Rudolf Měšťák

Rudolf Měšťák, narozen 1878, zemřel 1946, byl český filmový režisér a scenárista, který patřil k průkopníkům československé kinematografie v období němého filmu. Rudolf Měšťák vstoupil do světa filmu na počátku 20. let, kdy československá kinematografie teprve hledala svou identitu. V roce 1920 režíroval svůj první známý film Legionář, ve kterém se objevila i herečka v roli matky řidiče Jaroslava Krále. Měšťák se ve své tvorbě často obracel k literárním předlohám významných českých autorů, což se stalo charakteristickým rysem jeho filmografie. V roce 1921 získal práva na zfilmování díla Svatopluka Čecha Lešetínský kovář a začal s přípravami natáčení. Projekt byl však v roce 1923 zastaven a dokončil ho až v následujícím roce režisér Ferry Seidl. Film byl do kin uveden v únoru 1925 a ačkoliv se u kritiky nesetkal s příliš pozitivním ohlasem, diváci v menších a venkovských kinech ho přijali vstřícněji. Vrchol tvorby Měšťákova filmografie pokračovala v roce 1926 snímkem Svéhlavička, adaptací románu Emmy von Rhoden, který pro české vydání upravila Eliška Krásnohorská. Film vyprávěl příběh rozpustilé dcery velkostatkáře, která se dostává do konfliktu se svou nevlastní matkou a nakonec je poslána do penzionátu. Za nejznámější Měšťákovo dílo je považován historický film Pražský kat z roku 1927, který byl natočen podle stejnojmenného románu Josefa Svátka. V titulní roli kata Mydláře se představil světově uznávaný zápasník a pozdější mistr Evropy v řeckořímském zápase Gustav Frištenský. Film vypráví spletitý příběh lásky, zrady a odplaty, odehrávající se v historických kulisách. Snímek byl v letech 2017-2022 rekonstruován Národním filmovým archivem a obnoven podle původních viráží a tónování. Pozdní tvorba Svou filmovou kariéru Měšťák završil v roce 1929 filmem Její pastorkyňa, adaptací působivého dramatu Gabriely Preissové, které se před diváky objevilo po úspěšném Janáčkově operním zpracování ve třetí verzi - jako film. Měšťák ve svém režijním přístupu silně podtrhl dramatické prvky prvotního námětu a obrazově film poskytl možnosti zpestřit děj národopisnými obrazy moravského Slovácka. V obsazení se objevila Gabriela Horvátová, která byla první představitelkou Kostelničky v Janáčkově opeře, a německá herečka Thilde Ondra. Odkaz Rudolf Měšťák je dnes považován za jednoho ze zakladatelů němého československého filmu. Jeho vnuk, plastický chirurg Jan Měšťák, ho označuje za zakladatele němého československého filmu a autora řady snímků. Měšťákův filmový odkaz pokračoval i v další generaci - jeho syn Jindřich Měšťák pracoval pro filmovou společnost Metro-Goldwyn-Mayer a natáčel filmy i s herečkou Lídou Baarovou. Přestože Měšťákovy filmy nebyly vždy přijaty kritikou s nadšením, představují důležitou součást historie české kinematografie a dokumentují její vývoj v období němého filmu.