Alfred Schlesinger, narozen 6. června 1872 v Praze, Čechy, Rakousko-Uhersko (nyní Česká republika), zemřel 17. září 1947 v Praze, Československo (nyní Česká republika), byl český filmový herec působící v éře němého filmu.
Alfred Schlesinger patřil k první generaci českých filmových herců, kteří se podíleli na formování československé kinematografie v jejích počátcích. Jeho herecká kariéra se rozvinula především ve 20. letech 20. století, kdy se objevil ve třech významných českých němých filmech, které dnes patří k důležitým dílům rané československé kinematografie.
Filmová kariéra
Schlesingerova filmová kariéra zahrnovala tři známé snímky, které představovaly různé žánry tehdejší československé kinematografie. Všechny tyto filmy byly natočeny v období, kdy se československý film teprve formoval a hledal svou identitu.
V roce 1926 se Alfred Schlesinger objevil ve filmu Válečné tajnosti pražské, který režíroval Václav Kubásek. Tento film byl adaptací stejnojmenného románu spisovatele Josefa Vraného (publikovaného pod pseudonymem Vavřinec Řehoř), který původně vycházel na pokračování v novinách během první světové války. Snímek pojednával o mezinárodní špionážní síti působící v Praze během válečného konfliktu. Film byl součástí vlny válečných a špionážních snímků, které reflektovaly nedávné historické události.
V roce 1928 následovala role ve filmu Krásná vyzvědačka, který režíroval Miroslav J. Krňanský. Tento špionážní snímek byl na svou dobu výjimečný nejen žánrem, ale i velkorysým rozpočtem, který činil 400 tisíc korun, což byl dvoj až trojnásobek obvyklých nákladů na tehdejší filmy. Krásná vyzvědačka měla zajímavý osud - její premiéra byla několikrát odložena kvůli cenzurním zásahům, neboť původní verze filmu obsahovala thinly veiled kritiku Maďarska. Cenzurní komise nakonec film do kin pustila až na jaře 1928, ale pouze po úpravách, kdy se Československo muselo změnit na fiktivní "Mauretánii" a Maďarsko na "Ardensko". Ve filmu účinkovala řada významných herců té doby, včetně Jana W. Speergera, Theodora Pištěka a Čeňka Šlégla.
Vrchol kariéry
Vrcholem Schlesingerovy filmové kariéry byla role ve filmu Horské volání S.O.S. z roku 1929, který režírovali Leo Marten a Vladimír Studecký. Tento dobrodružný film se odehrával v prostředí Vysokých Tater, konkrétně na Štrbském plese, kde se během silvestrovské noci odehrává napínavý příběh zahrnující špionáž, vojenský výcvik a romantickou zápletku. Děj filmu sleduje špiona Marka, který se infiltruje mezi hosty horského hotelu, zatímco poblíž probíhá výcvik vojenského oddílu v lyžování. Film kombinoval prvky špionážního a dobrodružného žánru s romantickou linkou a využíval atraktivní horské scenérie.
Význam a odkaz
Alfred Schlesinger patřil k průkopníkům českého filmu, kteří pomáhali budovat základy domácí kinematografie v jejích počátcích. Ačkoliv nebyl hlavní hvězdou, jeho účast ve třech významných filmech 20. let svědčí o jeho profesionalitě a schopnosti uplatnit se v rozvíjejícím se filmovém průmyslu.
Jeho filmografie, ač nevelká, zahrnuje důležitá díla československé němé kinematografie, která dnes představují cenné historické dokumenty o vývoji filmového umění v českých zemích. Zejména filmy Krásná vyzvědačka a Horské volání S.O.S. patří k zajímavým příkladům žánrového filmu své doby a dokumentují, jak se československá kinematografie vyrovnávala s populárními filmovými trendy a jak reagovala na společenské a politické okolnosti své doby.
Alfred Schlesinger zemřel 17. září 1947 v Praze ve věku 75 let, dva roky po konci druhé světové války a krátce před nástupem komunistického režimu v Československu.