Anna Brabcová-Vaicová

Anna Františka Brabcová-Vaicová, 7. března 1896, Maršovice u Benešova, Rakousko-Uhersko – 31. srpna 1982, Praha, Československo, česká filmová herečka Anna Brabcová-Vaicová se narodila 7. března 1896 v Maršovicích u Benešova v tehdejším Rakousku-Uhersku jako Anna Františka Brabcová. K filmu ji přivedl její bratr Josef Brabec, který byl přezdíván "praotec českých kameramanů", neboť patřil mezi první profesionální kameramany v éře němého filmu. Anna Brabcová-Vaicová začínala u režisérky They Červenkové, se kterou její bratr Josef často spolupracoval. V roce 1920 se provdala za Josefa Vaice (1884–1961), se kterým měla dceru, jež dostala neobvyklé jméno Aleša (narozena 1920). Filmová kariéra Svou filmovou dráhu zahájila Anna Brabcová-Vaicová v roce 1921, kdy ztvárnila postavu Viktorky v němé verzi filmu Babička, natočeném podle slavného románu Boženy Němcové. Jednalo se o první filmovou adaptaci tohoto literárního díla, kterou režírovala Thea Červenková. Film byl financován převážně z peněz režisérky Červenkové, která pocházela z rodiny majitele řeznictví a činžovního domu. Na svou dobu byl snímek pozoruhodný tím, že exteriérové záběry byly natáčeny v autentickém prostředí Starého bělidla a Babiččina údolí. Bohužel se zachovala pouze neúplná verze filmu, která je navíc ve špatném technickém stavu. O rok později (1922) ji stejná režisérka obsadila do nezjištěné epizodní role ve filmu Ty petřínské stráně. Tento snímek sledoval tragický osud nešťastně zamilovaného malíře. Film vznikal v primitivních natáčecích podmínkách – ateliéry nebyly o mnoho větší než obývací pokoj, exteriérové scény se zpravidla natáčely na nevelkém dvorku činžáku, kde se kvůli světlu dalo pracovat pouze přes poledne. Po čtyřleté přestávce se Anna Brabcová-Vaicová vrátila k filmu v roce 1926, kdy pod režijním vedením V. Ch. Vladimirova ztvárnila roli majitelky módního salonu Bažantové ve filmu Pražská švadlenka. Ve stejném roce a opět pod vedením stejného režiséra si zahrála Jiřinu Krollovou ve filmu Písně vězněného (známém také pod alternativním názvem Pro cizí vinu). Svou filmovou kariéru Anna Brabcová-Vaicová uzavřela v roce 1927, kdy ztvárnila roli komorné ve filmu Malý dráteníček (někdy uváděném jen jako Dráteníček). Tento snímek, opět režírovaný V. Ch. Vladimirovem, vyprávěl příběh odehrávající se v malém městě, kde v sousedství továrníkovy vily žije chudá vdova se synem Mirkem. Továrníkova dcera Lidka se s Mirkem od dětství přátelí. Mirek pomýšlí na svatbu s Liduškou, ale továrník provdá dceru za bohatého inženýra. Osobní život a odkaz Anna Brabcová-Vaicová nebyla nikdy divadelní herečkou, její filmová kariéra byla úzce spjata s počátky české kinematografie v éře němého filmu. Zemřela v požehnaném věku 86 let a byla pohřbena na hřbitovech v pražských Olšanech. Přestože její filmografie čítá pouze pět filmů, patří mezi průkopnice českého filmu a její ztvárnění Viktorky v první filmové adaptaci Babičky jí zajistilo místo v historii české kinematografie.