Josef Zora

Josef Zora, vlastním jménem Josef Tanciburek, se narodil 17. srpna 1894 v Modřanech u Prahy. Po absolvování učitelského ústavu se stal učitelem a zároveň studoval varhany na Státní konzervatoři a filozofii na Univerzitě Karlově. Během svého působení ve školství se začal zajímat o divadlo a aktivně se zapojil do herecké činnosti na různých pražských scénách, jako byly Uranie, Pištěkovo divadlo či Revoluční scéna.

V letech 1918–1919 působil v Divadle v Národním domě v Moravské Ostravě. Společně s Jindřichem Honzlem založil v roce 1920 divadelní soubor Dědrasbor, kde se věnoval režii a herectví. Současně se angažoval jako recitátor a sbormistr, přičemž organizoval kulturní akce pro dělnické publikum v Praze.

S nástupem zvukového filmu se Zora začal specializovat na zvukařskou práci. Od počátku 30. let působil jako mistr zvuku u řady českých filmů. Spolupracoval s významnými režiséry té doby, jako byli Martin Frič, Gustav Machatý či Karel Lamač. Mezi filmy, na kterých se podílel, patří například "Tri vejce do skla" (1937) či "Rozkošný příběh" (1937).

Během druhé světové války pokračoval ve své zvukařské činnosti a pracoval i na německých filmových projektech natáčených v Praze. Po válce se vrátil k české filmové tvorbě a podílel se na zvuku u filmů jako "Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář" (1949) či "Poslušně hlásím" (1957).

Kromě zvukařské práce se Zora příležitostně objevoval i před kamerou v menších rolích. Jeho herecké angažmá však bylo spíše okrajové ve srovnání s jeho přínosem v oblasti zvuku.

V osobním životě byl Zora známý svou skromností a oddaností umění. I přes náročnou profesní dráhu si udržoval pevné rodinné zázemí a byl respektován svými kolegy pro svou profesionalitu a pracovní nasazení. Josef Zora zemřel 2. listopadu 1971 v Praze ve věku 77 let.