A.V. Jarol-Jarolímek

A.V. Jarol-Jarolímek, český herec, scenárista a publicista, patřil mezi průkopníky české kinematografie v období jejích počátků po vzniku samostatného Československa. Uplatnil se na poli publicistickém, spisovatelském a hlavně praktickém, jako herec, autor námětu i scénáře. Jeho filmová kariéra byla sice krátká, ale intenzivní, soustředěná především do přelomového období kolem roku 1918. Během tří let stihnul pracovat na šesti snímcích, přičemž v převratovém roce 1918 hrál rovnou ve čtyřech titulech. Bohužel řada těchto filmů se do dnešních dnů nedochovala. Mezi jeho významné role patřil mladík v melodramatu Princezna z chalupy (1918), režírovaném J. A. Paloušem. Tento film se natáčel částečně na a v kupoli České banky na Václavském náměstí. V roce 1918 se objevil také jako muž v Seidlově melodramatu V měsíci lásky. Z tohoto filmu se kromě několika fotografií a jmen hereckého obsazení nedochovaly filmové materiály ani údaje o obsahu. Naposledy se do řad filmových herců A.V. Jarol-Jarolímek zařadil ve filmu Václava Binovce Děvče z Podskalí (1922), kde ztvárnil postavu učně Jendy. Toto drama produkční společnosti Wetebfilm se stalo nejúspěšnějším dílem (umělecky i divácky) této výrobny. Ve filmu byly zachyceny vzácné scenérie z pražského Podskalí, které se zanedlouho zcela změnily a proměnily. Děj filmu vypráví o patnáctileté vorařské dcerce a prodavačce Pepče (Suzanne Marwille), která se zamiluje do majitele kolotoče Vény. Ve snaze se mu zalíbit ukradne v obchodě několik pentliček a je s hanbou propuštěna. Odejde s Vénou a jeho zlou matkou do světa, ale není šťastná, protože Vénův špatný charakter se projevuje ve stále odpudivější podobě. Když se jí definitivně nabaží a vyžene ji, vrátí se Pepča do Prahy a vyhledá svého bratra zedníka s prosbou, aby se za ni u rodičů přimluvil. Po natočení Děvčete z Podskalí se A.V. Jarol-Jarolímek již před filmovými kamerami neobjevil a po zbylých třicet let svého života se věnoval jiným aktivitám. Z jeho celkové filmografie čítající šest titulů se dodnes dochovaly jen dva snímky. Své krátké práce otiskoval v denním tisku a v dalších periodikách a nezapomínal ani na překladatelskou činnost, kdy překládal z anglického jazyka. Pod pseudonymem L. O'Ray přispíval do časopisů a periodik "Československý filmový svět" a "Filmový svět". Navrhoval i obálky (např. "Fantom operety" 1945) a napsal řadu knih, mezi něž patří miniatury "Princezna a její básníček" (1916), "Pražské děti", "Písemný kurs reklamy a propagandy" (1932), "Od rukopisu k rotačce" (1940), "Organizace sebevzdělání" (1941), "Naučím vás kreslit!" (1942) či "Rosemarie". Byl také autorem i ilustrátorem edice "Knihovna dobrodružných cest", například cyklu s učebnicí angličtiny "Kolem světa – Dobrodružství světoběžníka" (1926). Kromě filmové tvorby se věnoval i literární činnosti, psal beletrie, prózy, vzdělávací programy, pedagogické i publicistické práce a snažil se o zpopularizování výtvarného umění a jeho rozmanitých technik. Byl také malířem, grafikem, výtvarníkem, ilustrátorem, překladatelem a mnohostranným návrhářem.