Somr

Josef Somr, narozen 15. dubna 1934 ve Vracově u Kyjova, zemřel 16. října 2022 v Nové Vsi pod Pleší, byl významný český divadelní a filmový herec, který patřil k nejvýraznějším osobnostem české kinematografie druhé poloviny 20. století. Dětství a vzdělání Josef Somr se narodil jako prostřední ze tří bratrů ve skromných poměrech. Jeho otec, původně truhlář, si našel místo na železnici a postupně se vypracoval až na pozici výpravčího. Malý Josef tak od dětství pomáhal na rodinném hospodářství a zároveň se důvěrně seznámil s železničním prostředím, což mu později pomohlo při jeho nejslavnější filmové roli. Po absolvování gymnázia v Kyjově se přihlásil na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), kterou dokončil v roce 1956. Ačkoliv byl v dětství spíše nesmělý, během studia přišel herectví na chuť a rychle doháněl vzdělání v oblasti hudby a literatury. Divadelní kariéra Po absolvování JAMU získal Josef Somr dvouleté angažmá v divadle v Českém Těšíně. Následně působil tři roky v Brně v Divadle bratří Mrštíků a poté čtyři sezóny v Pardubicích (1961-1965). Zlomovým okamžikem v jeho kariéře byl rok 1965, kdy ho režisér Jan Kačer přivedl do právě zakládaného Činoherního klubu v Praze. Zde strávil třináct let a hrál pod režijním vedením významných osobností jako byli Ladislav Smoček, Jan Kačer či Jiří Menzel. V roce 1978 přijal pozvání Miroslava Macháčka a stal se členem činohry Národního divadla, kde působil až do roku 2002. V Národním divadle ztvárnil řadu významných rolí, například maršála ve hře Bílá nemoc od Karla Čapka nebo městského radního Jakuba Buška v Našich furiantech. Za ztvárnění postavy pana Františka v inscenaci Romance pro křídlovku získal v roce 1998 Cenu Thálie. Filmová kariéra Josef Somr debutoval na filmovém plátně v roce 1964 v psychologickém dramatu Obžalovaný režisérů Jána Kadára a Elmara Klose. Jeho skutečný průlom však přišel o dva roky později, kdy ho Jiří Menzel obsadil do role výpravčího Hubičky v oscarovém filmu Ostře sledované vlaky (1966). Tato role lišáckého svůdníka se stala jednou z jeho nejznámějších a otevřela mu cestu mezi hereckou elitu. V 60. letech si Somr zahrál v dalších oceňovaných snímcích, jako byly Soukromá vichřice, Údolí včel nebo Smuteční slavnost. Mimořádně ceněný byl jeho výkon ve filmové adaptaci Kunderova románu Žert (1969), kde ztvárnil hlavní roli zatrpklého intelektuála Ludvíka Jahna. Vrchol filmové kariéry V 70. a 80. letech patřil Josef Somr k nejobsazovanějším českým hercům. Ztvárnil více než 170 filmových rolí a jeho civilní herecký projev dokonale vyhovoval požadavkům filmové a televizní kamery. Zpočátku byl často obsazován do rolí různých sukničkářů a podvodníčků, postupně však začal ztvárňovat psychologicky komplikovanější postavy s tragikomickým nábojem. Diváci si ho pamatují jako trafikanta Soumara ze seriálu Byl jednou jeden dům, vysloužilého vojenského kuchaře Serváce z pohádky Tři veteráni nebo profesora Ječmena z Kleinovy pětidílné filmové série o básnících (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, Konec básníků v Čechách, Jak básníci neztrácejí naději). K jeho dalším významným filmovým rolím patří přísný učitel v rodinném snímku Páni kluci (1975), role ve filmech Léto s kovbojem (1976), Což takhle dát si špenát (1977), Pozor, vizita! (1981), Slavnosti sněženek (1983), kde ztvárnil kapitána Vyhnálka, nebo Vesničko má středisková. Objevil se také v pohádkách Deváté srdce a Čert ví proč. Somrův herecký rejstřík byl neobyčejně široký – od komediálních rolí až po vážné dramatické postavy ve filmech jako Dobří holubi se vracejí, Morgiana, Nenávist nebo Konec starých časů. Za svou hereckou kariéru získal Josef Somr řadu ocenění. V roce 1987 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec, v roce 2005 obdržel od prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy a v roce 2012 získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. V roce 2014 byl oceněn Cenou Thálie za celoživotní mistrovství v oblasti divadla. Josef Somr byl známý svým mimořádným hereckým nasazením, pečlivou přípravou a sebereflexí, díky kterým si mezi kolegy z herecké branže vydobyl mimořádný respekt. Přestože v roce 2002 odešel z Národního divadla do důchodu a krátce poté prodělal vážné zdravotní komplikace, později se vrátil k práci a hostoval v divadlech, například v pražské Viole. Před kameru se naposledy postavil v roce 2016 ve filmu Jak básníci čekají na zázrak. Josef Somr zemřel 16. října 2022 ve věku 88 let v sanatoriu Na Pleši.