Arnoštka Záhoříková

Arnoštka Záhoříková, narozena 12. ledna 1879 v Brně, Morava, Rakousko-Uhersko (nyní Česká republika), zemřela v roce 1956 v Praze, Československo, byla česká filmová herečka působící v éře němého filmu. Počátky kariéry Arnoštka Záhoříková patřila k průkopníkům české kinematografie v jejích raných letech. Svou filmovou kariéru zahájila v době, kdy se český film teprve formoval a procházel svými počátečními fázemi vývoje. Její herecká dráha spadá do období němého filmu, kdy herci museli vyjadřovat emoce a příběhy bez možnosti využití mluveného slova. Filmografie Mezi nejvýznamnější filmy, ve kterých Arnoštka Záhoříková účinkovala, patří Melchiad Koloman z roku 1920. Tento fantasy snímek režiséra Václava Wassermana vyprávěl příběh profesora Dobnera, který hledá kámen mudrců umožňující výrobu zlata. Pátrá po záznamech alchymisty Melchiada Kolomana, jemuž se podle legendy podařilo zlato vyrobit. Film byl jedním z prvních československých pokusů o žánr fantasy a představoval významný počin v rané české kinematografii. V roce 1921 (některé zdroje uvádějí rok 1922) se Arnoštka Záhoříková objevila ve filmu Babička, první filmové adaptaci slavného románu Boženy Němcové. Snímek režírovala Thea Červenková a jednalo se o významný kulturní počin své doby. Film byl koncipován jako volně řazené scény ilustrující některé epizody z knihy - babička s dětmi na Starém Bělidle, kněžnino pozvání na zámek, Viktorčina tragická láska a další. Ačkoliv se zachovala jen neúplná verze filmu, která je navíc ve špatném technickém stavu, představuje důležitý milník v historii české kinematografie. Posledním známým filmem, ve kterém Arnoštka Záhoříková účinkovala, byl Kam s ním? z roku 1924 (některé zdroje uvádějí rok 1922). Tento snímek byl inspirován fejetonem Jana Nerudy a režíroval jej opět Václav Wasserman. Film zachycoval Nerudovy trampoty se slamníkem, které se staly námětem jeho slavného fejetonu. Význam a odkaz Arnoštka Záhoříková patří k méně známým, avšak důležitým postavám rané české kinematografie. Její herecká kariéra spadá do formativního období českého filmu, kdy se teprve utvářely filmové postupy a konvence. Účinkovala v několika významných snímcích, které dnes představují cenné historické dokumenty o počátcích českého filmového umění. Přestože její filmografie není rozsáhlá, její přínos k rozvoji české kinematografie je nezpochybnitelný.