Antonín Marek

Antonín Marek, 2. května 1862, Praha – 9. listopadu 1938, Praha, herec a divadelní režisér Antonín Marek patřil k průkopníkům české kinematografie a významným divadelním hercům přelomu 19. a 20. století. Narodil se 2. května 1862 v Praze a již v roce 1878 se jako šestnáctiletý stal hercem v kočovné divadelní společnosti Emila Kramuela. Po celý svůj další život vystupoval u dalších cestujících divadelních společností (například Zöllnerova společnost), v různých oblastních divadlech a spolcích, u ochotníků a také na pražských scénách, mimo jiné v Aréně na Smíchově a ve Švandově divadle. V Zöllnerově společnosti vystupovala také Markova manželka. Na řadě svých angažmá se pokoušel i o divadelní režii. Filmová kariéra Od začátku 20. let se jako známý pražský herec začal více zajímat o nově probouzející se český film, kterému pomohl nejvíce a nejzdatněji jako herec různých malých, ale též i titulních postav a postaviček. Od roku 1919 se datuje jeho pravidelná spolupráce s němým filmem. Mezi jeho nejznámější němé filmy patří Ukřižovaná (1921) a Otrávené světlo (1921), stejně jako Příběh jednoho dne (1926). Do poloviny 20. let se představil jako muž v dramatu Vladimíra Pospíšila-Borna Steeple Chase (1922), zřízenec v továrně v Krňanského Písni života (1924), domovník Svoboda v melodramatu Dvojí život (1924) Václava Kubáska, sluha v Binovcových Vyznavačích slunce (1925), hostinský Alois Čejka v komedii M. J. Krňanského Vdavky Nanynky Kulichovy (1925), v malé epizodní roli v dramatu Karel Havlíček Borovský (1925) Karla Lamače a Theodora Pištěka a jako starý pantatínek zahradník v Antonově snímku Do panského stavu / Matka Kráčmerka I. (1925) a Kubáskově filmu V panském stavu / Matka Kráčmerka II. (1927). Dvacátá léta završil rolemi disponenta Tomana v Krňanského Příběhu jednoho dne (1926), kmotra Syrovátky v Lamačově Pantátu Bezouškovi (1926), faráře v Pohádce máje (1926) Karla Antona, párkaře v Innemannově Falešné kočičce (1926), sluhy baronky von Botzenheimové v Lamačově Dobrém vojáku Švejkovi (1926) a otce v Antonově komedii Otec Kondelík a ženich Vejvara II. Po sedmi letech zasáhl i do zvukového období, když byl třemi různými režiséry obsazen do tří menších úkolů. Byl starým sluhou v Martenově melodramatu Za řádovými dveřmi (1934), píseckým vikářem v dramatu Za ranních červánků (1934) Josefa Rovenského a ve své poslední filmové úloze (která se pro dnešního diváka stala i tou nejznámější) si opět zopakoval svého pantatínka, majitele zelinářství v komedii Vladimíra Slavínského Matka Kráčmerka (1934) podle románů spisovatelky Popelky Biliánové s Antonií Nedošinskou a Theodorem Pištěkem v titulních úlohách manželů Kráčmerových. Rodinný život a herecká dynastie Se svou druhou ženou Annou měl Antonín Marek dvě děti a dvě vyženil, tři z nich se rozhodly pro hereckou dráhu. Jeho dcerou byla herečka Xena Longenová (1891–1928), vlastním jménem Polyxena Marková, od roku 1910 manželka herce, scenáristy, režiséra, spisovatele, dramatika, malíře, karikaturisty a kabaretiéra Emila Artura Longena (1885–1936). Herci byli také jeho nevlastní synové Adolf Heidrich-Marek (1884–1934) a Vladimír Marek (1882–1939), jehož ženou byla herečka Věra Skalská (1888–1958) a dcerou také herečka Heda Marková (1906–1960). Závěr života Bohužel, Antonín Marek zažíval nešťastný podzim svého života. 23. května 1928 spáchala sebevraždu jeho dcera Xena (což zřejmě mělo za následek i náhlé ukončení jeho filmografie ve 20. letech), kterou přežil o plných deset let. V roce 1934 zahynul syn Adolf a syn Vladimír jej přežil o necelý rok. Většina z Markových dětí nepřežila svého otce a nedožila se 40. let. Antonín Marek zemřel 9. listopadu 1938 v Praze ve věku sedmdesáti šesti let. Antonín Marek patří k významným postavám počátků české kinematografie. Přestože hrál převážně menší role, jeho přínos pro rozvoj českého filmu je nezpochybnitelný. Jako jeden z mála herců své generace se dokázal úspěšně přizpůsobit přechodu od němého filmu ke zvukovému a zanechal tak svou stopu v obou etapách vývoje české kinematografie.