Hana Jenčíková

Hana Jenčíková, narozená 13. července 1898 v Praze jako Hana Škrdlantová (někdy uváděná jako Hana Škrlantová), byla česká tanečnice, modelka a filmová herečka, která svou kariéru spojila především s evropskými tanečními a filmovými scénami. Počátky kariéry a taneční dráha Po krátkých studiích začínala jako dělnice v pražské Orionce, ale brzy se projevil její mimořádný taneční talent. Osudovým se pro ni stalo seznámení s tanečníkem, choreografem a později členem baletu Národního divadla Joe Jenčíkem (1893–1945), za kterého se provdala. Pod jeho vedením a v partnerství s ním vystupovala na různých pražských kabaretních scénách, včetně baru Tabarin, Gri-Gri Baru, Rokoka a známého kabaretu Červené sedmy. Měla skvělé taneční sklony a seznámila se a vazala si tanečníka, choreografa, baletního mistra, herce, spisovatele a později i člena baletu Národního divadla Joe Jenčíka (1893 – 1945), pod jehož tanečním vedením a partnerstvím v duetu vystupovala na různých pražských kabaretních scénách baru Tabarin, Gri – Gri Baru, Rokoka a známého kabaretu Červené sedmy. Významným momentem v její kariéře bylo účinkování v Národním divadle, kde od 14. června do 17. září 1922 se jako Sulamit celkem patnáctkrát zjevila v baletu „Legenda o Josefu" Richarda Strausse na scéně pražského Národního divadla. Téhož roku s manželem Joe Jeníčkem podnikla varietní turné po Evropě (zejména po Německu). Kromě taneční kariéry se živila též jako modelka. Návrat do Prahy a následný odchod do zahraničí Na začátku druhé poloviny 20. let se vrátila opět do rodné Prahy, a opět pokračovala v taneční činnosti v Alhambře, v Edenu (vodní pantomima) a ve Vinohradské zpěvohře (revue). Její pražské působení však nemělo dlouhého trvání. Ve druhé polovině 30. let nadobro odešla Hana Jenčíková z Československa a opět vystupovala jako primabalerína v italském Miláně a v La Scale (roku 1937 v „Piccadilly"). Mezinárodní kariéra pod různými pseudonymy V zahraničí vystupovala pod různými uměleckými pseudonymy, což jí umožnilo přizpůsobit se různým kulturním prostředím a typům představení. V cizině vystupovala pod uměleckými pseudonymy La Jana, La Gattanera, La Gitanera či Christo Floretti. Právě pod pseudonymem Christo Floretti měla Hana Jenčíková během 30. a 40. let vystupovat též v italských a španělských filmech. Bohužel, konkrétní názvy filmů, ve kterých účinkovala, nejsou v dostupných zdrojích uvedeny. Osobnost a vzpomínky současníků O jejím zjevu a osobnosti se dochovala vzpomínka jejího současníka Jiřího Červeného, který byl svědkem umělecké činnosti manželů Jenčíkových: "…V Gri – Gri vystupovali zejména Joe a Hana Jenčíkovi, … Sám krásně urostlé a statné postavy, zajímavé tváře, měl za partnerku Hanu Škrdlantovou, štíhlou, téměř vyhublou brunetu velmi pikantního typu." Pozdější život Po druhé světové válce se Hana Jenčíková již do své vlasti nevrátila. Po válce se do rodné vlasti už nevrátila, usadila se natrvalo v Itálii, kde s největší pravděpodobností též dožila. Přesné datum a místo jejího úmrtí nejsou známy. Kvůli faktu, že v českých luzích a hájích již jméno Hana Škrdlantová nebo Jenčíková nikdy nefigurovalo, nejsou dodnes známy osudy této tanečnice a ani místo a datum úmrtí… Hana Jenčíková představuje zajímavou osobnost české kulturní scény první poloviny 20. století, která svou kariéru rozvinula především v zahraničí. Ačkoliv její filmografie není podrobně zdokumentována, její působení jako tanečnice a později filmové herečky v Itálii a Španělsku z ní činí jednu z průkopnic mezinárodní kariéry mezi českými umělkyněmi své doby.