Libuše Palečková

Libuše Palečková (4. září 1937, Milín u Příbrami – 2013, Praha) byla česká režisérka, scenáristka, výtvarnice, básnířka a spisovatelka dětských knih. Narodila se jako Libuše Skočdopolová a po maturitě na gymnáziu v Broumově byla přijata na Divadelní fakultu AMU v Praze, kde vystudovala obor režie, dramaturgie a scénické výtvarnictví. Studium úspěšně zakončila v roce 1960. Počátky kariéry a filmová tvorba Svou profesionální dráhu zahájila v roce 1960 scénářem k absolventské divadelní inscenaci podle Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější a Pierot a Kolombína. Od roku 1965 pracovala v Československé televizi a později v Ústředním loutkovém divadle. Jako asistentka režie spolupracovala s významnými českými režiséry Františkem Vláčilem a Karlem Kachyňou. Sama se také objevila před kamerou, když si zahrála ve filmu režiséra Juraje Herze Sběrné surovosti. Pro Filmové studio Barrandov psala scénáře na vlastní náměty, přičemž mezi její úspěšné realizace patří námět a scénář k filmové povídce celovečerního filmu Dno z roku 1966. Období normalizace a návrat k tvorbě Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 došlo k výměně redakcí v médiích a změnám v dramaturgických záměrech, což vedlo k ukončení jejích dosavadních aktivit. Po delší přestávce se v roce 1977 vrátila k tvorbě, kdy byly realizovány její tři scénáře pro Krátký film Praha: Čtyři doby (ke kolážím Ludmily Jiřincové), filmová esej Pane a jakou máte vlastně cenu? a filmová groteska Vždyť přece každé jablko má svého bubáka. Pro Krátký film Praha byl také určen scénář k animovanému filmu Tylínek. Animovaná tvorba a televizní seriály V roce 1982 napsala scénář k animovanému filmu Kouzelný sad, který sama režírovala. Tento krátkometrážní animovaný film byl inspirován orientální pohádkou o lásce, přátelství a věčné lidské touze po svobodě. Významným projektem v její kariéře byl televizní seriál Kouzelník ze Smaragdového města, který v letech 1985 až 1986 realizovala Československá televize ve spolupráci s Krátkým filmem Praha. Seriál vznikl na motivy příběhu Čaroděj ze země OZ podle jejího scénáře a za spolupráce s Václavem Nývltem. V roce 1995 dostala od UNESCO objednávku na scénář pro film k Roku tolerance s názvem Nejsem nepřítel, jsem jenom jiný, který však nebyl pro nedostatek financí realizován. Literární tvorba Kromě filmové a televizní tvorby se Libuše Palečková věnovala také literatuře. Jako autorka poezie pro dospělé napsala básnickou sbírku Výprodej, která byla v roce 1967 přijata k vydání nakladatelstvím Československý spisovatel Praha, ale po okupaci 1968 byla vyřazena z výroby. Později vydala sbírky Siločáry (1980) a Řádky (1998). Významnou část její tvorby představují knihy pro děti, mezi které patří Filínek: příběh malého hrocha (1975), O malém tygrovi (1985), Kouzelný sad: orientální pohádka (1986) a Dárek (2000). Její knihy byly přeloženy do mnoha jazyků včetně němčiny, francouzštiny, nizozemštiny a japonštiny. Při své tvorbě používala také pseudonym Ribushe Parechikobä.