Magdalena Lokvencová

Magdalena Lokvencová, narozená 13. září 1916 v Pacově, zemřela 17. ledna 1966 v Bratislavě, byla česká herečka, divadelní a televizní režisérka. Jako první žena v historii slovenského divadla se stala profesionální režisérkou a významně přispěla k rozvoji slovenské divadelní kultury. Mládí a vzdělání Magdalena Lokvencová pocházela z Pacova na Pelhřimovsku, kde se narodila jako nejstarší ze tří sourozenců. Její matka Juliana, pocházející z rodu Hradeckých, zemřela, když bylo Magdaleně pouhých osm let. O výchovu dětí se poté staral otec Antonín Lokvenc, který kladl důraz na vzdělání svých potomků. Jako mladá dívka odešla s otcem na Slovensko, které se stalo jejím domovem. Vystudovala práva na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde získala v roce 1940 doktorát. Během existence první Slovenské republiky studovala při zaměstnání dramatický obor Státní konzervatoře v Bratislavě. Divadlo pro ni představovalo největší lásku života a vzdělaná levicová intelektuálka se v tomto oboru záhy stala nespornou autoritou. Divadelní kariéra V roce 1946 se Magdalena Lokvencová zamestnala v Bratislavě na Nové scéně Národního divadla jako herečka a asistentka režie, později jako samostatná režisérka, čímž se stala první slovenskou divadelní režisérkou vůbec. Jako první inscenovala na slovenských jevištích světoznámé autory, mezi které patří Bertolt Brecht, Vladimír Majakovskij, Luigi Pirandello, Agatha Christie a mnozí další. Navazovala na linii meziválečné avantgardy, přičemž se snažila o tvorbu aktuálního divadla, které by rezonovalo s dobou. Vynikla jako režisérka komorních psychologických her, intelektuální drámy i stylizovaných komedií. V sezóně 1955/1956 působila ve Východoslovenském národním divadle v Košicích a v roce 1956 získala místo interní režisérky opět na bratislavské Nové scéně. Jako režisérka v šedesátých letech natočila několik televizních filmů, mezi nimi Oblomov (1964) či Šest postav hledá autora (1964). Režírovala díla Brechta i Majakovského, jako první spolupracovala s ženskou scénografkou a jako jedna z prvních žen si také vyzkoušela televizní režii. Byla výraznou, zralou a vzdělanou osobností, která během svého krátkého života stihla získat několik prvenství. Filmová kariéra Vedle divadelní režie se Magdalena Lokvencová věnovala také herectví ve filmu. Jako herečka působila v několika filmech, například Jánošík a Vlčie diery a naposledy roku 1962 v Polnočnej omši. Pozornost věnovala také amatérskému divadlu a ještě rok před smrtí se zúčastnila přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov. Mezi její nejvýznamnější filmové role patří účinkování ve filmech Janosik (1963), Styridsatstyri (1958) a Vlcie diery (1948). V počátcích své filmové kariéry byla uváděna pod jménem Magdalena, například v roli Anči Hucové ve filmu Vlčie diery z roku 1948. Až později začala používat pouze jméno Magda. V anglicky mluvících zemích jsou její filmy známé pod názvy Janosik, Forty-four (Styridsatstyri) a Wolves' Lairs (Vlčie diery). Film Polnočná omša, ve kterém si zahrála v roce 1962, je v angličtině uváděn jako Midnight Mass. Osobní život Magdalena Lokvencová byla první ženou Gustáva Husáka, pozdějšího československého prezidenta. S budoucím manželem se seznámila v roce 1935 na jedné přednášce levicové inteligence. Dne 1. září 1938 se za Husáka provdala. Měla s ním dva syny, Vladimíra, který se narodil 23. října 1944 v Moskvě, a mladšího Jána (1946–2004). Jejich manželství bylo rozvedeno krátce po návratu Gustáva Husáka z vězení v roce 1960. Jejím druhým životním partnerem se stal herec Ctibor Filčík (1920–1986). Během Husákova prezidentování ji raději nespomínali, nebylo jisté, jak hlava státu zareaguje. Podobný osud měl i herec Ctibor Filčík, kvůli kterému se Lokvencová s Husákem rozvedla, což jí Husák dlouho nedokázal odpustit. Filčík se pod jejím režisérským vlivem formoval na špičkového herce. Jeho životní rolí se stala úloha Goetze v inscenaci Sartrovy hry Ďábel a pánbůh v Činohře Slovenského národního divadla. Krátce po premiéře hry (18. prosince 1965) v lednu 1966 Magdalena Lokvencová-Husáková zemřela na krvácení do mozgu, devět let předtím, než se Husák stal prezidentem. Magdalena Lokvencová zemřela náhle 17. ledna 1966 v Bratislavě ve věku 49 let. Pohřbena je na bratislavském hřbitově Slávičie údolie. V roce 2002 se v Divadelním ústavu v Bratislavě konalo kolokvium k životu a dílu této první slovenské profesionální režisérky. Přední slovenští divadelní historici a teoretici ji označili za přední zjev moderní slovenské divadelní režie. Jak poznamenala Naděžda Lindovská na kolokviu věnovaném Magdaleně Lokvencové: „Možná se na ni zapomnělo proto, že první slovenská profesionální divadelní režisérka byla původem Češka... Nebo se na ni zapomínalo jednoduše proto, že byla ženou."