Felicity Dean

Felicity Jane Dean, narozená 24. ledna 1959 v Londýně, Anglie, je britská herečka známá svou rozsáhlou prací ve filmu, televizi a na divadelní scéně. Počátky kariéry a filmové role Felicity Dean studovala na Hurst Lodge School v Sunningdale, kde získala prestižní De Valois Prize za drama. Její filmová kariéra začala v roce 1977, kdy byla obsazena do role Lady Jane Grey ve filmu The Prince and the Pauper po boku Marka Lestera, Olivera Reeda, Raquel Welch a Charltona Hestona. V roce 1978 ji časopis Cosmopolitan označil za jednu z "10 žen, které stojí za sledování" a objevila se v málo známé komedii Son of Hitler s Budem Cortem a Peterem Cushingem. O rok později byla obsazena do role Caroline v ceněném filmu Who's Who režiséra Mikea Leigha. V 80. letech pokračovala v budování své filmové kariéry. V roce 1985 ztvárnila Betsy v historickém velkofilmu Revolution režiséra Hugha Hudsona, kde hrála po boku Al Pacina a Donalda Sutherlanda. Téhož roku se objevila jako Dawn Meadows v dramatu Steaming. V roce 1987 hrála Cynthii Goodburn v thrilleru The Whistle Blower s Michaelem Cainem a Nigelem Haversem. Její filmografie zahrnuje také snímky jako Success Is the Best Revenge (1984) a The Blue Dress (1983). Televizní tvorba Felicity Dean má za sebou také bohatou televizní kariéru. V roce 1977 ztvárnila významnou hostující roli Sary Seaford v druhé epizodě první sezóny policejního dramatu The Professionals. Spisovatelka Rebecca West ji osobně vybrala pro roli Laury Bowen v pětidílné BBC adaptaci svého románu The Birds Fall Down v roce 1978. Kriticky oceňovaný výkon ji přivedl k dalším televizním rolím, včetně Guinevery v The Legend of King Arthur pro BBC (1978) a Belindy Harlowe v The Far Pavilions (1984) po boku Bena Crosse a Ruperta Everetta. V 90. letech se objevila v seriálu Trial & Retribution (1999) a ztvárnila roli paní Clay v adaptaci románu Jane Austenové Persuasion (1995). Její televizní kariéra pokračovala i v novém tisíciletí, kdy se objevila v The Last of the Blonde Bombshells (2000) s Judi Dench a Ianem Holmem, jako Dido v Stuart: A Life Backwards (2007) a jako Elaine v seriálu Talk to Me (2007) s Maxem Beesleym. V roce 2012 hrála Jacqui v komedii The Wedding Video režiséra Nigela Colea s Harriet Walter, Rufusem Houndem a Robertem Webbem. V roce 2017 ztvárnila starší královnu Alžbětu I. v dokumentárním dramatu Elizabeth I, které bylo doprovázeno komentářem historiků Susannah Lipscombe a Dana Jonese. Mezi její novější televizní role patří vystoupení v seriálech jako Vera, Doctors, Young Wallander a Casualty. Divadelní kariéra Felicity Dean má za sebou také pozoruhodnou divadelní kariéru. V roce 1982 byla přijata do Royal Shakespeare Company, kde vytvořila roli Annie ve hře Good od C. P. Taylora. Tato produkce byla později přenesena do londýnského West Endu a na Broadway, kde získala vynikající kritiky. Mezi její další významné divadelní role patří Olivie v Twelfth Night pro Nancy Meckler, Bianca v The Taming of the Shrew v režii Jonathana Millera a Caroline v The Churchill Play. V roce 1996 ztvárnila Fanny Wilton v produkci John Gabriel Borkman v režii Richarda Eyrea v National Theatre po boku Paula Scofielda, Eileen Atkins a Vanessy Redgrave. V roce 1998 hrála Mašu ve Třech sestrách v Birmingham Rep pod vedením Billa Brydena, kde vystupovala po boku Charlese Dance. Za tento výkon byla nominována na Critics Guild Award za nejlepší herečku. V roce 2003 ztvárnila Regan v Králi Learovi v Shakespeare's Globe a v roce 2007 hrála Donu Elviru v Don Juanovi v Lyric Hammersmith. V roce 2014 ztvárnila hlavní roli v The Long Road South po boku Michaela Brandona a v roce 2018 hrála princeznu Margaret v A Princess Undone v londýnském Park Theatre, kde kritik Neil Norman z The Daily Express napsal, že "Dean ovládá jeviště... vystihuje podstatu ženy, která byla živá, okouzlující a příliš inteligentní na to, aby hrála druhé housle své sestře."