Kongdej Jaturanrasamee

Kongdej Jaturanrasamee, narozen v roce 1972 v Thajsku, je uznávaný thajský scenárista, filmový režisér a bývalý hudebník. Vystudoval filmový obor na Institutu technologie krále Mongkuta v Ladkrabangu a svou kariéru zahájil v pozdních 90. letech jako režisér hudebních videoklipů pro nahrávací společnost RS Promotion. Počátky kariéry a průlom Kongdej byl v 90. letech také členem alternativní rockové kapely Si Tao Thoe, která byla v té době v thajském hudebním průmyslu velmi populární. Jeho režisérský debut přišel v roce 2003 s filmem Sayew, který spolurežíroval a spoluscenáristicky připravil s Kiatem Songsanantem. Tato komedie o chlapecké dívce objevující svou sexualitu získala čestné uznání Asian Trade Winds Award na Mezinárodním filmovém festivalu v Seattlu. Skutečný průlom v jeho kariéře však přišel, když byl osloven producentkou Duangkamol Limcharoen, aby napsal scénář k romantickému dramatu The Letter (2004), thajskému remaku korejského filmu z roku 1997. Film se stal hitem a Kongdej se díky němu stal vyhledávaným scenáristou. Etablování jako režisér V roce 2005 napsal scénář k bojovému filmu Tom-Yum-Goong s Tony Jaaem v hlavní roli a ve stejném roce debutoval jako samostatný režisér snímkem Midnight My Love. Tento romantický komediálně-dramatický film, v němž ztvárnil hlavní roli komik Petchtai Wongkamlao jako melancholický taxikář, který naváže vztah s pracovnicí masážního salonu, byl nominován na několik cen Thajské národní filmové asociace, včetně nejlepší režie a nejlepšího scénáře. Od Bangkokského kritického shromáždění získal ocenění za nejlepší režii a nejlepší scénář. Film byl také uveden na několika filmových festivalech, včetně Asijského filmového festivalu v Deauville, Cinefan a Mezinárodního filmového festivalu v Chicagu. Originální filmová tvorba V roce 2008 Kongdej režíroval a napsal scénář k filmu Handle Me With Care, neobvyklému romantickému dramatu o muži se třemi pažemi, který se vydává na cestu z Lampangu do Bangkoku, aby podstoupil chirurgickou amputaci. Během cesty potká mladou ženu a společně zažívají různá dobrodružství, která je sbližují. Film byl v Thajsku komerčně úspěšný a potvrdil Kongdejův jedinečný režisérský styl. V roce 2011 natočil film P-047, experimentální drama o zámečníkovi Lekovi a aspirujícím spisovateli Kongovi, kteří využívají Lekovy dovednosti k vloupání do bytů jiných lidí, ne aby kradli, ale aby se dočasně ponořili do životů druhých. Film měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v nesoutěžní kategorii Horizont a byl oceňován za svůj originální přístup k otázkám identity a soukromí. Novější tvorba a tematický vývoj V roce 2013 režíroval film Tang Wong, komedii-drama o čtyřech thajských středoškolácích, kteří se snaží naučit tradiční tanec, aby splnili své náboženské sliby. Film získal pozitivní kritiky a upevnil Kongdejovu pověst jako režiséra, který dokáže citlivě zachytit thajskou kulturu a společenské otázky. V roce 2019 natočil film Where We Belong, příběh o dospívající dívce, která vytvoří seznam úkolů, které musí splnit před odjezdem na studia do zahraničí, a uvědomí si, že jejím nejtěžším úkolem je opustit svou nejlepší kamarádku. Film byl oceňován za svůj realistický přístup k vyprávění a emocionální hloubku. Jeho nejnovější režisérský počin, psychologický thriller Faces of Anne (2022), který spolurežíroval s Rasiguetem Sookkarnem, vypráví příběh dívky, která se probouzí na tajemném ostrově bez vzpomínek na to, kdo je a jak se tam dostala. Film je unikátní svým konceptem, kdy se tvář hlavní hrdinky mění každé dvě minuty, a zkoumá otázky identity a existence v moderním světě. V roce 2023 napsal scénář k thajskému psychologickému dramatu Hunger, které režíroval Sitisiri Mongkolsiri. Osobní život a umělecký přístup Kongdej Jaturanrasamee, přezdívaný Lek, je otcem dvojčat narozených v roce 2004. Jeho filmy jsou charakteristické svým jedinečným stylem, který často kombinuje prvky romantiky, dramatu a fantazie s hlubšími společenskými a politickými tématy. Jak sám řekl: "Neučinil jsem žádná vědomá rozhodnutí změnit zaměření svých filmů. Jednoduše používám každý ze svých filmů k zobrazení svých myšlenek a interakce se světem v tom konkrétním okamžiku mého života."