Ugo Pericoli

Ugo Pericoli se narodil 29. ledna 1923 v Adrii ve Venetu v Itálii a byl kostymér a produkční designér. Zemřel 4. ledna 1999. Během své dlouhé kariéry se stal jedním z významných italských kostymérů, který pracoval na desítkách filmů od 50. let až do 90. let 20. století. Rané období a začátky kariéry Pericoli začal svou filmovou kariéru v 50. letech, kdy pracoval jako set dekoratér na filmech jako Pane, amore e fantasia (1953), Il segno di Venere (1955) a dalších. Postupně se prosadil jako kostymér a v roce 1962 pracoval jako art director a kostymér na filmu Il sorpasso, který se stal klasikou italské kinematografie známou v angličtině jako The Easy Life. Vrchol kariéry a mezinárodní úspěch Pericoli dosáhl mezinárodního uznání díky práci na několika významných filmech. V roce 1970 pracoval na kostýmech k epickému válečnému filmu Waterloo, který byl koprodukčním projektem mezi Itálií a Sovětským svazem režírovaným Sergejem Bondarchukem. V roce 1976 vytvořil kostýmy pro kontroverzní film Salon Kitty režiséra Tinta Brasse, erotické válečné drama založené na skutečných událostech operace Salon Kitty. Největšího úspěchu dosáhl Pericoli spoluprací na filmu The Last Emperor (1987). Za kostýmy k tomuto filmu získal spolu s Jimem Achesonem David Award na David di Donatello awards v roce 1988 a Film Award od British Academy of Film and Television Arts v roce 1989. Tento projekt představoval vrchol jeho kariéry a mezinárodní uznání jeho talentu. Pozdější tvorba a odkaz Pericoli pokračoval v práci až do 90. let, kdy v roce 1992 pracoval jako kostymér na filmu Genghis Khan. Během své kariéry se podílel na široké škále projektů - od italských komedií přes historické eposy až po kontroverzní dramata. Mezi jeho další významné práce patřily filmy jako La Pelle (1981), Quel maledetto treno blindato (1978) nebo Mussolini: Ultimo atto (1974). Ugo Pericoli zanechal výraznou stopu v italské kinematografii jako jeden z předních kostymérů své generace.