Fernando Sancho

Fernando Sancho Les (7. ledna 1916, Zaragoza, Aragón, Španělsko – 31. července 1990, Madrid, Španělsko) byl španělský herec, který se proslavil především svými rolemi v žánru spaghetti westernů, kde se stal ikonickou postavou díky svému charismatickému ztvárnění mexických banditů. Počátky kariéry Fernando Sancho začínal svou uměleckou dráhu v divadle. Po účasti ve španělské občanské válce, kde bojoval na straně nacionalistů, dosáhl hodnosti poručíka v Legii a byl několikrát zraněn. Do filmového průmyslu vstoupil v roce 1940 a během své padesátileté kariéry nashromáždil přes 400 filmových rolí. Jeho herecká kariéra začala malou rolí ve filmu Orosia (1944), po níž následovalo krátké působení jako dabér. V padesátých letech, podobně jako mnoho evropských herců té doby, získával menší role ve velkých hollywoodských produkcích natáčených v Evropě. Mezinárodní průlom Sancho se objevil v několika významných mezinárodních filmech, které mu přinesly širší uznání. Mezi tyto snímky patří epické filmy jako Lawrence of Arabia (1962), kde ztvárnil tureckého seržanta, který zatýká T. E. Lawrence v Deraa, dále King of Kings (1961) a 55 Days at Peking (1963). Tyto role, ačkoliv nebyly hlavní, mu pomohly etablovat se na mezinárodní filmové scéně a otevřely mu dveře k dalším příležitostem. Zlatá éra spaghetti westernů Skutečnou slávu Fernando Sancho získal v šedesátých a sedmdesátých letech jako neodmyslitelná součást žánru spaghetti westernů. Během přibližně deseti let se objevil ve více než padesáti filmech tohoto žánru, kde byl často obsazován do role mexického bandity. Jeho výrazný herecký styl, robustní postava a flamboajantní projev z něj učinily archetyp mexického padoucha v italském stylu – hlučného, obézního a neustále se usmívajícího (často bez zjevného důvodu). Mezi jeho nejvýznamnější westerny patří The Big Gundown (režie Sergio Sollima), A Pistol for Ringo a Return of Ringo (režie Duccio Tessari), Arizona Colt (režie Michele Lupo), Minnesota Clay (režie Sergio Corbucci) a Sartana (režie Gianfranco Parolini). Ačkoliv téměř vždy hrál stejnou roli – mexického vůdce banditů – Sancho byl silným hercem a stal se jednou z ikon těchto filmů. Jeho popularita byla tak velká, že byl na plakátech k filmu Seven Dollars on the Red (1966) zobrazen výrazněji než hlavní herec Anthony Steffen. Pozdější kariéra a hororové filmy V sedmdesátých letech, kdy evropská westernová produkce upadala, se Sancho začal více objevovat ve španělských hororových filmech. Jednou z jeho známějších hororových rolí byla postava zkorumpovaného starosty malého města ve filmu El Ataque de los muertos sin ojos (1973) režiséra Amando de Ossoria. Svou poslední roli v hororovém filmu ztvárnil v roce 1989, rok před svou smrtí, ve snímku La Luna Negra, kde hrál po boku Maria Adorfa. Ocenění a uznání Fernando Sancho získal během své kariéry několik ocenění. V letech 1962 a 1971 obdržel španělskou filmovou cenu za nejlepšího herce, v roce 1973 získal cenu CEC za nejlepšího herce ve vedlejší roli za film La guerrilla. V roce 1980 byl oceněn za celoživotní dílo cenou Medallas del Círculo de Escritores Cinematográficos. Posmrtně mu byla v roce 2016 udělena čestná cena filmového festivalu Almeria Western. Osobní život a odkaz Přestože na plátně často ztvárňoval padouchy, v soukromí byl Fernando Sancho považován za excentrickou a kultivovanou osobnost. Byl bratrem herce Emilia Sancha a byl ženatý s herečkou Maite Pardo. Je otcem skladatele Fernanda Sancha Jr. Ačkoliv miloval svou práci a navázal blízká přátelství s několika kolegy, neměl rád publicitu a byl vždy velmi zdrženlivý ohledně svého soukromého života. Fernando Sancho zemřel 31. července 1990 v Madridu na následky operace, při níž mu byl odstraněn zhoubný nádor slinivky břišní. Jeho odkaz žije dál především v žánru spaghetti westernů, kde jeho výrazná osobnost a nezaměnitelný herecký styl zanechaly nesmazatelnou stopu.