Walter Grauman

Walter E. Grauman (17. března 1922 – 20. března 2015) byl americký režisér a producent, který se proslavil především svou rozsáhlou televizní tvorbou a několika významnými celovečerními filmy. Narodil se v Milwaukee ve Wisconsinu do rodiny s německými kořeny. Jeho otec Jacob Grauman byl prezidentem filmové distribuční společnosti a vlastnil několik kin, což Waltera již od dětství spojovalo s filmovým průmyslem. Vzdělání a vojenská služba Grauman vyrůstal v Shorewood, předměstí Milwaukee, a později se přestěhoval do Arizony, kde studoval na University of Arizona. Jeho studia však přerušila druhá světová válka, během níž sloužil čtyři roky u amerických leteckých sil (United States Army Air Forces). Jako pilot bombardéru B-25 absolvoval 56 bojových misí nad Evropou a byl vyznamenán Záslužným leteckým křížem (Distinguished Flying Cross) za svou statečnost. Začátky kariéry Po návratu z války se Grauman přestěhoval do Kalifornie, kde jeho matka v té době žila. Po několika letech podnikání se nakonec stal jevištním manažerem v NBC Studios v Los Angeles, čímž zahájil svou kariéru v zábavním průmyslu. Jeho režisérský debut přišel v roce 1955 se seriálem Matinee Theatre. Společně s příbuzným Alanem Armerem vytvořil populární talentovou show Lights, Camera, Action!, která se vysílala tři roky a položila základy pro pozdější talentové soutěže. Filmová tvorba V roce 1957 Grauman režíroval svůj první celovečerní film The Disembodied pro divizi "B filmů" Allied Artists Studios, kterou vedl jeho přítel Walter Mirisch. Přestože natočil pouze šest celovečerních filmů, několik z nich se stalo významnými. V roce 1964 režíroval válečný film 633 Squadron s Cliffem Robertsonem v hlavní roli, který později inspiroval George Lucase při tvorbě slavné "zákopové" sekvence ve filmu Star Wars: Episode IV. Ve stejném roce natočil psychologický thriller Lady in a Cage s Olivií de Havilland a začínajícím Jamesem Caanem, který byl ve své době považován za kontroverzní pro svůj násilný obsah. Mezi jeho další významné filmy patří A Rage to Live (1965) s herečkou Suzanne Pleshette, špionážní thriller I Deal in Danger (1966) s Robertem Gouletem a válečný film The Last Escape (1970). Grauman také režíroval řadu televizních filmů, včetně nadpřirozeného hororu Crowhaven Farm (1970) produkovaného Aaronem Spellingem, který se stal kultovním dílem. Televizní kariéra Přestože natočil několik celovečerních filmů, Grauman měl jednu z nejaktivnějších a nejdelších televizních kariér v historii. Režíroval epizody mnoha populárních seriálů včetně The Untouchables, The Fugitive, Route 66, The Streets of San Francisco, The Twilight Zone a Murder, She Wrote. Byl známý svou schopností režírovat pilotní díly, které odstartovaly úspěšné seriály. Režíroval pilotní epizodu "Fear in a Desert City" seriálu The Fugitive (1963) s Davidem Janssenem a pilotní díl seriálu The Streets of San Francisco (1972), který pomohl nastartovat kariéru Michaela Douglase. Murder, She Wrote Zvláštní kapitolou v Graumanově kariéře byl seriál Murder, She Wrote (v Česku známý jako To je vražda, napsala) s Angelou Lansbury v hlavní roli. Grauman režíroval 53 epizod tohoto populárního detektivního seriálu a byl známý svou pečlivou přípravou a profesionálním přístupem. Podle vzpomínek produkčního designéra Huba Bradena byl Grauman mimořádně připravený režisér, který si dělal podrobné poznámky ke každé scéně, včetně záběrů kamery, pozic herců a motivací pohybu. Grauman také vyvinul techniky, které šetřily čas při natáčení, včetně používání čtecího zařízení pro Angelu Lansbury. Další projekty a ocenění Grauman byl také tvůrcem a výkonným producentem Los Angeles Spotlight Awards, které se konají prostřednictvím Los Angeles Music Center. Za svou režisérskou práci byl nominován na cenu DGA (Directors Guild of America) za televizní film The Old Man Who Cried Wolf v roce 1971. Během své kariéry režíroval více než 275 hodinových dramatických pořadů a stal se jedním z nejplodnějších televizních režisérů své doby. Osobní život a odkaz Walter Grauman byl vzdáleným příbuzným Sida Graumana, zakladatele slavných hollywoodských kin Grauman's Chinese Theater a Egyptian Theater. Jeho otec byl bratrancem Sida Graumana. Walter Grauman byl třikrát ženatý, jeho poslední manželkou byla Margaret (Peggy) Buckley Parker, s níž žil v Los Angeles až do své smrti. Zemřel 20. března 2015 ve věku 93 let, pouhé tři dny po svých narozeninách. Zanechal po sobě dceru, syna a čtyři vnoučata. Jeho odkaz žije dál v desítkách filmů a stovkách televizních epizod, které pomáhaly formovat zlatou éru americké televize.