?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Phelim McDermott: Filmy a seriály

  • Dítě z Maconu
    Dítě z Maconu (1993)
    FilmRole: The First Tutor
    V roce 1659, v zemi spravované prostomyslným a sadistickým vladařem, se odehrává příběh zázračného dítěte, které je zcela ovládáno jeho sestrou a mocnou církví. Podle původního záměru z roku 1986 chtěl Peter Greenaway pojednat DÍTĚ Z MACONU jako operu. I když se později rozhodl pro filmovou verzi, v konečném výsledku se výrazně uplatňují také operní prvky. Dílo je předvedeno jako velkolepé barvité divadlo s prologem, třemi dějstvími a s velkým finále. Děj se odehrává na jevišti barokního divadla a místy se přenáší do ulic města či do nedostavěné gotické katedrály. Základem je schéma her o zázraku, jež byly v barokní době často uváděny katolickou církví s cílem oslabit reformační proudy. Ve zbídačelém městě se odporné stařeně narodí krásný chlapec. Její dcera dosáhne toho, že lidé uvěří na zázrak neposkvrněného početí, a vydává se za matku dítěte. Do města se načas vrací blahobyt. Dceřino rouhání a zpupnost však jsou brzy potrestány a po několikanásobné tragédii se opět vrací bída a neplodnost. Greenaway natočil působivé podobenství o zneužívání dětí, o moci církve, která má patent na zázraky, i o snadném ovládání zfanatizovaného davu. Ve formě výpravných obrazů, v nichž dominují statická seskupení četných postav, s bohatým hudebním doprovodem, s liturgickými a rituálními (někdy velmi krutými) obřady, s obratným využíváním iluzionismu a archetypálních kulturních prvků vznikla sugestivní podívaná s myšlenkovým nábojem. Zdá se, že k dokonalosti dovedený Greenawayův manýrismus zde má i jiný účel než pouze provokovat a šokovat. O tom ostatně vypovídá závěr filmu, naznačující ve zmnoženém efektu otázku, zda i my nejsme jen diváci a zároveň herci nějakého divadelního kusu.
    69%
    V roce 1659, v zemi spravované prostomyslným a sadistickým vladařem, se odehrává příběh zázračného dítěte, které je zcela ovládáno jeho sestrou a mocnou církví. Podle původního záměru z roku 1986 chtěl Peter Greenaway pojednat DÍTĚ Z MACONU jako operu. I když se později rozhodl pro filmovou verzi, v konečném výsledku se výrazně uplatňují také operní prvky. Dílo je předvedeno jako velkolepé barvité divadlo s prologem, třemi dějstvími a s velkým finále. Děj se odehrává na jevišti barokního divadla a místy se přenáší do ulic města či do nedostavěné gotické katedrály. Základem je schéma her o zázraku, jež byly v barokní době často uváděny katolickou církví s cílem oslabit reformační proudy. Ve zbídačelém městě se odporné stařeně narodí krásný chlapec. Její dcera dosáhne toho, že lidé uvěří na zázrak neposkvrněného početí, a vydává se za matku dítěte. Do města se načas vrací blahobyt. Dceřino rouhání a zpupnost však jsou brzy potrestány a po několikanásobné tragédii se opět vrací bída a neplodnost. Greenaway natočil působivé podobenství o zneužívání dětí, o moci církve, která má patent na zázraky, i o snadném ovládání zfanatizovaného davu. Ve formě výpravných obrazů, v nichž dominují statická seskupení četných postav, s bohatým hudebním doprovodem, s liturgickými a rituálními (někdy velmi krutými) obřady, s obratným využíváním iluzionismu a archetypálních kulturních prvků vznikla sugestivní podívaná s myšlenkovým nábojem. Zdá se, že k dokonalosti dovedený Greenawayův manýrismus zde má i jiný účel než pouze provokovat a šokovat. O tom ostatně vypovídá závěr filmu, naznačující ve zmnoženém efektu otázku, zda i my nejsme jen diváci a zároveň herci nějakého divadelního kusu.
    1
  • Zítra La Scala!
    Zítra La Scala! (2002)
    FilmRole: Cliff
    Ke slávě se dá dojít různými cestami. Malá operní skupina, která toho nevlídného podzimního dne míří kdesi na severu Anglie do vězení s maximální ostrahou, zvolila cestu značně netradiční, leč, vyjde-li všechno, jak si plánují, možná velice schůdnou. Neboť opera, inscenovaná ve vězení za spoluúčasti vězňů - jaké to sousto pro recenzenty a noviny všeho druhu! Jak rychle a snadno se tím dá zvýšit popularita! Původní záměr je tedy jasný: dnes hrajeme ve vězení, zítra v La Scale! Jeho realizace ovšem není zdaleka tak jednoduchá, jak se zkraje zdálo. Nejen proto, že si - ironií osudu - vybrali mordoperu Stephena Sondheima Sweeney Todd, ale zejména proto, že si nikdo z nich neuměl představit, co bude každodenní kontakt s vězni, odsouzenými za nejrůznější těžké zločiny na doživotí, znamenat jak pro ně, tak pro mukly. Jaké konflikty, emoce a střety to na obou stranách - i mezi nimi navzájem - vyvolá, jakou zkouškou charakteru to pro všechny zúčastněné bude...
    69%
    Ke slávě se dá dojít různými cestami. Malá operní skupina, která toho nevlídného podzimního dne míří kdesi na severu Anglie do vězení s maximální ostrahou, zvolila cestu značně netradiční, leč, vyjde-li všechno, jak si plánují, možná velice schůdnou. Neboť opera, inscenovaná ve vězení za spoluúčasti vězňů - jaké to sousto pro recenzenty a noviny všeho druhu! Jak rychle a snadno se tím dá zvýšit popularita! Původní záměr je tedy jasný: dnes hrajeme ve vězení, zítra v La Scale! Jeho realizace ovšem není zdaleka tak jednoduchá, jak se zkraje zdálo. Nejen proto, že si - ironií osudu - vybrali mordoperu Stephena Sondheima Sweeney Todd, ale zejména proto, že si nikdo z nich neuměl představit, co bude každodenní kontakt s vězni, odsouzenými za nejrůznější těžké zločiny na doživotí, znamenat jak pro ně, tak pro mukly. Jaké konflikty, emoce a střety to na obou stranách - i mezi nimi navzájem - vyvolá, jakou zkouškou charakteru to pro všechny zúčastněné bude...
    2

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.