Jeanie Drynan

Jeanie Drynan, narozená 5. května 1940 v Austrálii jako Jean Julia Drynan, je uznávaná australská herečka s bohatou filmovou a televizní kariérou. Vyrůstala v regionálních městech Nového Jižního Walesu - Lithgow a Coffs Harbour. Ve věku 15 let se přestěhovala do Velké Británie s původním záměrem navštěvovat internátní školu, místo toho však začala studovat herectví na Edinburgh College of Speech and Drama ve Skotsku. Později se vrátila do Austrálie, kde absolvovala prestižní National Institute of Dramatic Art (NIDA) a v roce 1961 získala diplom v oboru dramatického umění. Počátky kariéry a televizní tvorba Jeanie Drynan zahájila svou hereckou dráhu hostováním v řadě australských televizních seriálů, mezi které patřily Hunter, Skippy, Riptide, The Rovers, Division 4, The Link Men, Delta, Matlock Police, Spyforce, Boney, Homicide a Ryan. Její raná filmová kariéra zahrnovala roli Betty v komedii They're a Weird Mob (1966) a účinkování v televizní hře The Schoolmistress (1967). Významným krokem v její kariéře bylo účinkování v seriálu Class of '74, kde ztvárnila učitelku angličtiny Mary Dunstan. Později se objevila také v kultovním seriálu Prisoner Cell Block H jako právnička Angela Jeffries. Filmové úspěchy Zlomovým okamžikem v její filmové kariéře byla role Kath Henderson ve filmu Don's Party (1976), politicky laděném snímku režiséra Bruce Beresforda podle divadelní hry Davida Williamsona. Za tento výkon byla nominována na cenu Australského filmového institutu (AFI) v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. V následujících letech se objevila v několika významných australských filmech, včetně The Picture Show Man (1977) a Money Movers (1979). Největší mezinárodní uznání jí přinesla role Betty Heslop, matky hlavní postavy v úspěšném filmu Muriel's Wedding (1994), kde hrála po boku Toni Collette, Rachel Griffiths a Billa Huntera. Za tuto dojemnou a nezapomenutelnou roli nešťastné matky byla opět nominována na cenu AFI za nejlepší herečku ve vedlejší roli. Její ztvárnění zlomené ženy, která se v rodině netěší žádnému respektu a bojí se i promluvit, bylo kritiky označeno jako "vznešené". V roce 1999 zazářila v hlavní roli ve filmu Soft Fruit, komediálním dramatu o umírající matce a jejích dětech, které se sejdou, aby splnily její poslední přání. V tomto australsko-americkém koprodukčním snímku režisérky Christiny Andreef, který produkovala novozélandská filmařka Jane Campion, ztvárnila Jeanie Drynan postavu Patsy Haft. Příběh sleduje čtyři dospělé děti, které se po osmi letech znovu setkávají v průmyslovém městě Port Kembla, když jejich matka Patsy smrtelně onemocní. Za tento výkon byla nominována na cenu AFI v kategorii nejlepší herečka, přičemž kritici oceňovali, jak "hraje umírající, nenaplněnou, obyčejnou ženu bez příkras či přehánění, ale s hravou rezervovaností a překvapivou smyslností". Mezi její další významné filmy patří romantická komedie Paperback Hero (1999), kde hrála Suzie po boku Hugha Jackmana, a drama A Kind of Hush (1998), kde ztvárnila postavu Beryl. Jeanie Drynan také spolupracovala se svým manželem, režisérem Antonym Bowmanem, se kterým se seznámila v roce 1987 při natáčení filmu Cappuccino, kde hrála postavu Maggie. Objevila se také v jeho filmech Relatives (1985) a Paperback Hero (1999). Pozdější kariéra V novém tisíciletí pokračovala v televizní tvorbě, když se objevila jako Vanessa v 6 epizodách komediálního seriálu Dossa and Joe (2002) a jako Leanne ve 4 epizodách seriálu The Cooks (2003-2005). V roce 1990 se Jeanie Drynan přestěhovala ze Sydney do Los Angeles se svým manželem a jejich dcerou, herečkou Ellou Bowman-Gibson, aby podpořila Bowmanovu režisérskou kariéru. Jeanie Drynan je respektovanou osobností australského filmu a televize, jejíž kariéra zahrnuje desítky rolí napříč různými žánry. Její schopnost ztvárnit komplexní a emocionálně bohaté postavy jí vynesla tři nominace na prestižní ceny Australského filmového institutu a uznání kritiky i diváků po celém světě.