Ian Watkin

Ian Watkin (25. ledna 1940 – 18. května 2016) byl novozélandský herec, známý především svými výraznými rolemi ve filmech Braindead a Sleeping Dogs. Počátky kariéry Ian Watkin vyrůstal v novozélandském Greymouthu. Svou kariéru zahájil v divadle a rozhlasových hrách, zatímco pracoval jako redaktor časopisu pro novozélandskou rozhlasovou společnost (New Zealand Broadcasting Corporation). Jeho první televizní role přišla v seriálu Pukemanu ze začátku 70. let, kde ztvárnil městského lékaře. Během své dlouhé herecké kariéry ztvárnil širokou škálu postav - od šílených doktorů přes kněze až po americké prezidenty. Byl součástí legendární umělecké skupiny Blerta, která v 70. letech cestovala po Austrálii a Novém Zélandu. Filmové úspěchy Watkin se proslavil především svými rolemi ve filmech Braindead (v USA známý jako Dead Alive) a Sleeping Dogs. Sleeping Dogs z roku 1977 byl přelomovým filmem novozélandské kinematografie - šlo o první celovečerní 35mm film vyrobený kompletně na Novém Zélandu. Tento politický thriller režírovaný Rogerem Donaldsonem, ve kterém hlavní roli ztvárnil Sam Neill, byl kriticky i komerčně velmi úspěšný a odstartoval novou vlnu novozélandského filmu. Ve filmu Sleeping Dogs si Watkin zahrál postavu Dudleyho, majitele baru, který pomáhá hlavnímu hrdinovi. Dalším významným milníkem v jeho kariéře byl film Braindead z roku 1992, zombie komedie režírovaná Peterem Jacksonem. V tomto kultovním hororu, který je známý také pod názvem Dead Alive v Severní Americe, hrál po boku Timothyho Balmeho, Diany Peñalver a Elizabeth Moody. Watkin zde ztvárnil postavu strýčka Lese, chamtivého a sebestředného zhýralce, který vyhrožuje hlavnímu hrdinovi Lionelovi, že odhalí jeho tajemství výměnou za "spravedlivý" podíl na majetku jeho matky Věry. Watkinův energický výkon z něj udělal jednu z nejpamátnějších postav filmu. Režisér Peter Jackson později uvedl, že při vytváření vztahu mezi Lionelem a jeho matkou Věrou čerpal ze svého vlastního života, jelikož žil se svou matkou až do 27 let. Naštěstí však ujistil, že jeho vztah s matkou byl mnohem zdravější než ten Lionelův a Věřin. Pozdější kariéra Watkin se objevil v menších rolích v dalších filmech Geoffa Murphyho jako Goodbye Pork Pie a Utu, přičemž dříve byl součástí kolektivu Blerta s Murphym a hercem Brunem Lawrencem. Hrál také výraznou roli po boku Lawrence v raném filmu Blerty Wild Man. V roce 1981 ztvárnil právníka Kevina Ryana v dramatizaci případu Arthura Allana Thomase s názvem Beyond Reasonable Doubt. V roce 1995 se objevil v seriálu Shortland Street jako Ted Coombes, řidič kamionu, který opilý narazí svým vozem do kliniky v vánoční epizodě toho roku. Po vedlejších rolích v novozélandském seriálu Hercules: The Legendary Journeys a svém posledním novozélandském filmu Savage Honeymoon se Watkin v roce 1999 přestěhoval do Austrálie, kde se stal obchodníkem s vínem. V roce 2002 měl mít malou roli ve filmu Star Wars Episode II: Attack of the Clones, který se tam natáčel, ale George Lucas nakonec tuto malou roli přeobsadil jako androida. Jednou z jeho posledních filmových rolí byla postava oficiálního představitele veletrhu ve filmu Charlotte's Web z roku 2006. Tento film, režírovaný Garym Winickem, byl druhou filmovou adaptací knihy E. B. Whitea po animovaném filmu z roku 1973 od Hanna-Barbera Productions. Film byl produkován společnostmi Walden Media, The K Entertainment Company a Nickelodeon Movies a do kin byl uveden společností Paramount Pictures. Odkaz Ian Watkin zemřel na rakovinu 18. května 2016 ve věku 76 let v Austrálii. Zanechal po sobě bohaté herecké dědictví, které zahrnuje role od šílených doktorů přes kněze a otčimy s sekerami až po americké prezidenty. Kromě filmových rolí byl také známý z ikonické reklamy na tyčinku Crunchie a dokonce moderoval soutěž Miss Universe New Zealand. Watkinovy výrazné rysy a dunivý hlas se objevovaly v mnoha novozélandských filmech v průběhu 70., 80. a 90. let. Byl také známý jako "Mr. Big Cheese" díky televizní reklamě, ve které účinkoval.