Alfredo Castro

Alfredo Arturo Castro Gómez, narozený 19. prosince 1955 v Santiagu de Chile, je uznávaný chilský herec, divadelní režisér, pedagog a dramatik. Díky své výrazné filmové kariéře se stal jedním z nejznámějších latinskoamerických herců 21. století. Vzdělání a divadelní počátky Castro vystudoval herectví na Fakultě umění Chilské univerzity, kde v roce 1977 získal titul. Téhož roku obdržel cenu APES od Asociace novinářů v oblasti zábavy a debutoval v inscenaci Equus, která získala pozitivní ohlasy od odborné kritiky. V letech 1978 až 1981 působil v Teatro Itinerante, jehož byl jedním ze zakladatelů. V roce 1989 získal stipendium od francouzské vlády pro pokročilá studia divadelní režie v Paříži, Štrasburku a Lyonu. Po návratu do Chile založil divadelní společnost Teatro La Memoria, která se stala významným milníkem v historii současného chilského divadla. V roce 1993 obdržel stipendium od British Council pro odbornou přípravu v divadelním herectví na The London Academy of Music and Dramatic Arts. Filmová kariéra Ačkoliv byl Castro již etablovaným divadelním umělcem, jeho filmová kariéra začala výrazněji až v roce 2006, kdy debutoval v dramatu Fuga režiséra Pabla Larraína. Skutečný průlom však přišel v roce 2008 s filmem Tony Manero, kde ztvárnil hlavní roli Raúla Peralty, psychopatického muže posedlého postavou Johna Travolty ze snímku Saturday Night Fever. Jeho znepokojivý výkon v tomto temném dramatu zasazeném do období Pinochetovy diktatury mu přinesl mezinárodní uznání kritiky. Spolupráce s Pablem Larraínem Klíčovou pro Castrovu filmovou kariéru se stala dlouhodobá spolupráce s chilským režisérem Pablem Larraínem. Po úspěchu Tony Manero následoval v roce 2010 film Post Mortem, kde Castro ztvárnil Maria Corneja, zaměstnance márnice během vojenského převratu v Chile v roce 1973. Film byl vybrán do soutěže o Zlatého lva na 67. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. V roce 2012 se objevil ve filmu No, který vypráví příběh reklamní kampaně proti diktátorovi Augustu Pinochetovi během chilského referenda v roce 1988. Tento snímek se stal prvním chilským filmem nominovaným na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. V roce 2015 Castro zazářil v oceňovaném filmu El Club (The Club), kde ztvárnil bývalého kněze žijícího v odlehlém domě s dalšími duchovními, kteří byli posláni do ústraní kvůli svým prohřeškům. Film získal Velkou cenu poroty na 65. Berlínském mezinárodním filmovém festivalu. Mezinárodní úspěch Castrův mezinárodní věhlas dále posílil jeho výkon ve venezuelském filmu Desde allá (From Afar) z roku 2015, kde ztvárnil Armanda, osamělého muže středního věku, který naváže komplikovaný vztah s mladým pouličním delikventem. Film režiséra Lorenza Vigase získal Zlatého lva na 72. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, což byl významný úspěch pro latinskoamerickou kinematografii. Castro se také objevil v italském filmu É stato il figlio (2012) po boku uznávaného herce Tonyho Servilla. Uznání a ocenění V roce 2006 byl Castro v anketě Chile Elige jmenován třetím nejlepším chilským hercem všech dob. V roce 2019 obdržel cenu Starlight International Cinema Award na 76. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách za svou uměleckou kariéru. V březnu 2020 byl deníkem El Mercurio vybrán jako nejlepší divadelní herec desetiletí 2010-2020. Za svou práci získal také několik nominací na cenu Goya a čtyři ceny Platino pro iberoamerické filmy. Pedagogická činnost a divadelní režie Vedle herecké kariéry Castro působil jako pedagog a zástupce ředitele divadelní akademie Fernanda Gonzáleze. V roce 2001 režíroval hru Las sirvientas a zároveň hrál v inscenaci Eva Perón, což znamenalo jeho návrat na divadelní scénu jako herce. V roce 2004 režíroval Claudii Di Girolamo ve hře Psychosis 4:48 od Sarah Kane, za což následující rok získal cenu Altazor za nejlepšího divadelního režiséra. V roce 2014 režíroval slavnou hru Tramvaj do stanice Touha od amerického dramatika Tennessee Williamse. Alfredo Castro zůstává jednou z nejvýraznějších osobností latinskoamerické kinematografie, jehož intenzivní a komplexní herecké výkony mu zajistily místo mezi nejrespektovanějšími herci své generace. Jeho schopnost ztvárnit temné, komplikované a morálně ambivalentní postavy z něj činí nenahraditelnou součást současného filmového umění.