Mark Rosenberg

Mark Herschel Rosenberg (3. dubna 1948, Passaic, New Jersey – 6. listopadu 1992) byl americký filmový producent, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav hollywoodské kinematografie 80. let. Zastával pozici prezidenta celosvětové filmové produkce ve studiu Warner Bros. v 80. letech a podílel se na vzniku řady významných filmů, které definovaly éru. Kariéra ve Warner Bros. Mark Rosenberg se stal viceprezidentem produkce ve Warner Bros. v roce 1978 a v červenci 1983 byl jmenován prezidentem filmové produkce, čímž se ve svých 35 letech stal jedním z nejmladších vedoucích pracovníků, kteří kdy řídili filmovou produkci velkého hollywoodského studia. Během svého působení ve Warner Bros. dohlížel na vývoj a produkci významných filmů jako The World According to Garp, Never Say Never Again (oba 1983), The Killing Fields a Greystoke: The Legend of Tarzan, Lord of the Apes (oba 1984). Studio opustil v září 1985. Spolupráce s Mirage Productions Po odchodu z Warner Bros. se Mark Rosenberg v roce 1985 spojil se Sydney Pollackem v jeho společnosti Mirage Productions, kde jejich první produkcí byl film Bright Lights, Big City z roku 1988, natočený podle románu Jaye McInerneyho. S Pollackovou pomocí Rosenberg rozšířil produkční plán společnosti Mirage o filmy The Fabulous Baker Boys, Major League (oba 1989), Presumed Innocent (1990) a King Ralph (1991). Tyto snímky potvrdily Rosenbergovu schopnost vybírat a rozvíjet projekty s komerčním i kritickým potenciálem. Spring Creek Productions a tragický konec V roce 1989 založil Mark Rosenberg společně se svou manželkou, producentkou Paulou Weinstein, společnost Spring Creek Productions. Společnost měla produkční smlouvu s Warner Bros., kde produkovali The Fabulous Baker Boys a Flesh and Bone, film, který Rosenberg produkoval v době své smrti. Mark Rosenberg zemřel ve věku 44 let 6. listopadu 1992 na srdeční selhání na filmovém place ve Stantonu v Texasu během natáčení filmu Flesh and Bone. The New York Times ho označily za „jednoho z hollywoodských baby mogulů" a poznamenaly, že „seznam úspěchů v jeho nekrologu byl tak dlouhý, že by slušel starému státníkovi Hollywoodu".