Richard Young

Richard Young (17. října 1939, Penfield, New York, USA – 15. prosince 2010, Rochester, New York, USA) byl americký kameraman, režisér a dokumentarista, který se proslavil svou prací na významných dokumentárních filmech. Kariéra u Eastman Kodak Richard Young zahájil svou profesionální dráhu jako kameraman pro společnost Eastman Kodak, kde natočil několik desítek filmů. Díky svému talentu a technickým znalostem se stal respektovaným odborníkem v oblasti kinematografie. Jeho práce pro Kodak mu poskytla cenné zkušenosti a technické dovednosti, které později uplatnil při tvorbě dokumentárních filmů. Dokumentární tvorba V 90. letech se Young začal více věnovat dokumentární tvorbě. V roce 1996 spolurežíroval s Robertem Bilheimerem dokument I'm Still Here: The Truth About Schizophrenia, který se zabýval problematikou schizofrenie. O dva roky později, v roce 1998, režíroval film Echoes from the Ancients. V roce 1999 spolurežíroval a spoluprodukoval s Ann Spurling dokument A Warrior in Two Worlds: The Life of Ely Parker, který mapoval život významné osobnosti z dějin původních Američanů. Spolupráce s Robertem Bilheimerem Významným milníkem v jeho kariéře byla spolupráce s oceňovaným dokumentaristou Robertem Bilheimerem. V roce 2003 pracoval jako hlavní kameraman na dokumentárním filmu A Closer Walk, který se zabýval problematikou AIDS. Jeho poslední velký projekt byl dokument Not My Life (2011), na kterém působil jako kameraman a spolurežisér. Tento film, věnovaný problematice obchodování s lidmi a moderního otroctví, byl natáčen na pěti kontinentech a ve dvanácti zemích. Bohužel, Richard Young zemřel 15. prosince 2010, ještě před oficiální premiérou filmu, která se konala v lednu 2011 v Lincoln Center for the Performing Arts v New Yorku. Film Not My Life byl následně věnován jeho památce. Robert Bilheimer, hlavní režisér a producent filmu, o Youngovi prohlásil, že věřil v tento projekt dokonce více než on sám. Odkaz Richard Young zanechal významnou stopu v oblasti dokumentární kinematografie. Jeho práce se vyznačovala technickou precizností a citlivým přístupem k zobrazovaným tématům. Dokumenty, na kterých se podílel, se často zabývaly závažnými společenskými problémy a přispívaly k zvyšování povědomí o nich. Po jeho smrti mu byla vzdána pocta na filmovém festivalu 360 | 365 George Eastman House Film Festival, což svědčí o uznání, kterého se mu dostalo v profesionálních kruzích.