Jim van der Woude

Jim van der Woude (6. března 1948, Amsterdam, Nizozemsko – 11. prosince 2023, Amsterdam, Nizozemsko) byl nizozemský herec, tanečník, mim, režisér, designér a komik absurdního divadla. Van der Woude se proslavil především svou spoluprací s uznávaným nizozemským režisérem Josem Stellingem. Jejich první významný společný projekt byl film De Illusionist z roku 1983, kde ztvárnil roli bratra hlavního hrdiny. Tento experimentální snímek bez dialogů získal Zlaté tele za nejlepší celovečerní film na Nizozemském filmovém festivalu v roce 1984. Film vypráví příběh rodiny se dvěma syny, z nichž jeden je poslán do psychiatrické léčebny a druhý ho tam hledá. Průlomová role ve filmu De Wisselwachter Skutečný průlom v kariéře Jima van der Woude přišel s hlavní rolí ve filmu De Wisselwachter (The Pointsman) z roku 1986, opět pod režijním vedením Jose Stellinga. V tomto oceňovaném snímku ztvárnil osamělého železničního výhybkáře, který vede poklidný a uspořádaný život na odlehlé železniční trati spojující město s "jihem". Jeho klid a harmonie jsou však trvale narušeny, když na jeho zastávce omylem vystoupí žena z města. Film je pozoruhodný svou minimalistickou narací, kde postavy téměř nemluví a příběh je vyprávěn především prostřednictvím vizuálních prvků a tělesného projevu. De Wisselwachter získal na Nizozemském filmovém festivalu Zlaté tele a upevnil van der Woudeho pozici jako výrazného charakterního herce. Mezinárodní uznání Mezinárodního uznání se Jim van der Woude dočkal díky roli v experimentálním filmu Prospero's Books (1991) britského avantgardního režiséra Petera Greenawaye. Tento vizuálně inovativní snímek je adaptací Shakespearovy hry Bouře, kde hlavní roli ztvárnil legendární Sir John Gielgud. Film kombinuje prvky mime, tance, opery a animace a využívá průkopnické techniky digitální manipulace s obrazem. Prospero's Books byl uveden mimo soutěž na filmovém festivalu v Cannes v roce 1991 a získal si pozornost kritiky svým nekonvenčním přístupem k filmovému vyprávění. V pozdější fázi své kariéry se van der Woude objevil v dalším významném filmu Josea Stellinga Het Meisje en de Dood (The Girl and Death) z roku 2012. Tento romantický drama získalo na Nizozemském filmovém festivalu ocenění za nejlepší film roku. Snímek vypráví příběh ruského lékaře Nikolaje, který se v 50. letech vrací do starého hotelu, kde před půl stoletím potkal svou velkou lásku Elise, a znovu prožívá svou romantickou tragédii. Van der Woude zde hrál po boku Sylvie Hoeks a Henriho Garcina. Jim van der Woude byl také součástí australského komediálního televizního seriálu Wollongong the Brave z roku 1975, což dokazuje jeho všestrannost a mezinárodní dosah. Jeho herecký styl byl charakteristický výraznou fyzickou expresí a schopností komunikovat bez slov, což mu umožnilo vyniknout ve filmech s minimálními dialogy. Během své kariéry spolupracoval s významnými režiséry a svým jedinečným přístupem k herectví zanechal nesmazatelnou stopu v nizozemské i mezinárodní kinematografii.