Ajita Wilson

Ajita Victoria Wilson (12. ledna 1950 – 26. května 1987) byla americká transgenderová herečka, která se proslavila v evropských exploatačních a erotických filmech v 70. a 80. letech 20. století. Narodila se buď v Brooklynu v New Yorku nebo ve Flint v Michiganu jako dítě Florine, bělošky brazilského původu, a Jamese A. Wilsona, Afroameričana. Počátky kariéry Ajita Wilson začínala svou kariéru jako drag umělkyně v červené čtvrti New Yorku. V první polovině 70. let podstoupila operativní změnu pohlaví. Poté začala vystupovat v erotických filmech v New Yorku. Její talent a charisma brzy upoutaly pozornost fotografa Billa Kinga, který jí pomohl stát se mezinárodní modelkou a umožnil jí cestovat po světě. Později se Wilson rozhodla přestěhovat do Itálie a usadila se v Miláně, kde zahájila svou evropskou filmovou kariéru. Filmová kariéra V roce 1976 se Ajita Wilson objevila ve svém prvním filmu The Nude Princess režiséra Cesare Canevariho, který byl inspirován životem princezny Elizabeth z Tooro. Tento debut odstartoval její plodnou kariéru v evropském exploatačním filmu. Během následujících let spolupracovala s mnoha žánrovými režiséry, zejména s Brunem Matteim a Jesúsem Francem, v erotických a později i pornografických filmech. Významné filmy Mezi její nejvýznamnější filmy patří Hotel Paradise (1980), kde ztvárnila postavu Muriel v příběhu o dívkách držených v zajetí za účelem těžby smaragdů. V roce 1981 zazářila v kontroverzním snímku Sadomania režiséra Jesúse Franca, kde hrála sadistickou vězeňskou dozorkyni Magdu Hurtado. Tento film, známý také pod názvy Hellhole Women nebo Sadomania: The Hell of Passion, jí zajistil kultovní status mezi fanoušky exploatačního žánru. Dalším významným filmem v její filmografii byl Macumba Sexual (1983), opět pod režijním vedením Jesúse Franca, kde ztvárnila mysteriózní postavu princezny Obongo. Film se natáčel na Kanárských ostrovech a Wilson v něm předvedla působivý výkon, který byl kritiky označován jako "majestátní" a "ďábelský". Charakteristika tvorby Mnoho jejích italských filmů bylo natáčeno ve dvou verzích – jedna cenzurovaná pro domácí trh a druhá explicitnější pro zahraniční distribuci. Během své kariéry se objevila v desítkách filmů, včetně snímků jako Black Deep Throat (1977), Joy of Flying (1977), Escape from Hell (1980), The Pussycat Syndrome (1983) a mnoha dalších. Její filmografie zahrnuje jak softcore, tak hardcore produkce, přičemž v roce 1978 učinila přechod k evropským softcore filmům. Osobní život a odkaz Ajita Wilson se v srpnu 1981 objevila v afroamerickém týdeníku Jet Magazine jako "Beauty of The Week". V posledních letech svého života se věnovala také zpěvu. Její kariéra byla tragicky ukončena 26. května 1987, kdy ve věku 37 let zemřela na následky krvácení do mozku po automobilové nehodě v Římě. Její tělo bylo převezeno do Spojených států a podle hereččina přání zpopelněno. Navzdory své relativně krátké kariéře zanechala Ajita Wilson významnou stopu v žánru evropského exploatačního filmu. Její profesionalita a charisma byly oceňovány kolegy z branže. Režisér Carlos Aured na otázku ohledně spekulací o její transgender identitě jednoduše odpověděl: "Byla okouzlující, krásná a velmi profesionální."