George Whaley

George Whaley (19. června 1934, Castlemaine, Victoria, Austrálie – 6. srpna 2019) byl australský herec, režisér, scenárista a pedagog, známý svou všestrannou prací v divadle a filmu. Počátky kariéry George Whaley původně vystudoval strojní inženýrství, než se začal věnovat herectví pod vedením Eileen O'Keefe, která ho seznámila s metodou Stanislavského. Jeho první profesionální herecká role přišla v roce 1960 v inscenaci hry Johna Osborna Look Back in Anger. V roce 1962 spoluzaložil s Walem Cherrym divadlo Emerald Hill Theatre v Melbourne, které se stalo významnou scénou australského divadelního života. Během své kariéry působil ve všech významných australských divadelních společnostech včetně Melbourne Theatre Company, Nimrod Theatre Company, Old Tote Theatre, Griffin Theatre Company a Belvoir Street Theatre. V 80. a 90. letech se proslavil zejména ztvárněním role Galilea Galileiho na divadelních prknech. Filmová kariéra Whaley se prosadil i ve filmovém průmyslu, kde ztvárnil role v několika významných australských filmech. Mezi jeho nejznámější filmové počiny patří role ve snímcích Stork (1971), kde se objevil v adaptaci divadelní hry Davida Williamsona, a Alvin Purple (1973), který režíroval Tim Burstall. Významná byla také jeho role Vance v oceňovaném filmu Bliss (1985) režiséra Raye Lawrence, který byl adaptací románu Petera Careyho a získal několik cen Australského filmového institutu. V 90. letech se objevil ve filmech The Crossing (1990), kde ztvárnil postavu Sida v příběhu milostného trojúhelníku s mladým Russellem Crowem, a Turtle Beach (1992). Jeho filmografie zahrnuje také snímek Daydream Believer (1992). Režijní a scenáristická práce Kromě herectví se Whaley věnoval i režii a scenáristice. V roce 1987 režíroval dva úspěšné televizní mini-seriály The Harp in the South a Poor Man's Orange. Významným počinem bylo jeho zpracování příběhů australského spisovatele Steele Rudda, které nejprve adaptoval pro divadlo jako On Our Selection (1979) a později v roce 1995 napsal scénář a režíroval stejnojmenný film Dad and Dave: On Our Selection s hvězdným obsazením včetně Geoffreyho Rushe, Leo McKerna a Joan Sutherland. Právě Rushe objevil Whaley pro divadlo, když ho obsadil do jeho první divadelní role v inscenaci Čekání na Godota v roce 1979. Pedagogická činnost a odkaz George Whaley výrazně ovlivnil australskou filmovou a divadelní scénu také jako pedagog. V letech 1976-1981 působil jako vedoucí hereckého oddělení na prestižní National Institute of Dramatic Art (NIDA), kde učil budoucí hvězdy jako Mela Gibsona, Judy Davis, Colina Frielse, Huga Weavinga a mnoho dalších. V polovině 90. let se stal konzultantem režie na Australian Film Television and Radio School (AFTRS) a později vedoucím režijního oddělení, kde působil až do roku 2002. V pozdějších letech se přestěhoval do oblasti Northern Rivers, kde vyučoval herectví na Lismore Conservatorium. Whaley také napsal biografii britského herce Leo McKerna s názvem Leo McKern: the Accidental Actor (2009). Během své kariéry se významně zasloužil o podporu domorodých herců a filmařů, včetně Davida Gulpilila, Jacka Charlese, Ivana Sena a Warwicka Thorntona. George Whaley zemřel 6. srpna 2019 ve věku 85 let, zanechávajíc za sebou bohatý odkaz v australské kultuře.