Inna Vykhodtseva

Inna Nikolajevna Vykhodtseva, narozena 27. června 1934 v Stalinu (dnešní Doněck, Ukrajina), byla významná sovětská a ruská herečka, která se proslavila především svými charakterními rolemi v sovětské kinematografii. Vzdělání a začátky kariéry Inna Vykhodtseva projevovala umělecké sklony již od dětství, kdy se aktivně účastnila školních divadelních představení a recitačních soutěží. Jak sama vzpomínala: "Vždy jsem si myslela, že hlasité předčítání básní, které mi šlo nejlépe, mi v budoucnu pomůže." Po maturitě byla přijata na prestižní Všesvazový státní institut kinematografie (VGIK), který absolvovala s vyznamenáním v roce 1957. Ještě téhož roku zahájila svou profesionální kariéru v Divadle-studiu filmového herce (Kinoakter), kde působila po celý svůj profesní život. Její filmový debut se uskutečnil v roce 1957 ve snímku Baltic Glory. Filmová kariéra Během své 67leté kariéry se Inna Vykhodtseva objevila ve 165 filmech, přestože většinou v epizodních rolích. Přesto se dokázala zapsat do povědomí diváků svým kultivovaným projevem, vznešeným držením těla a přirozenou noblesou. Mezi její nejvýznamnější filmy patří Krinitsy (1965), kde ztvárnila roli Akuliny, matky Ustini. V legendárním filmu Office Romance (1977) režiséra Eldara Rjazanova si zahrála úřednici statistického úřadu. V oscarovém snímku Moscow Does Not Believe in Tears (1980) ztvárnila televizní režisérku. Objevila se také v dalších významných sovětských filmech jako Quiet Flows the Don, Dead Souls a The Young Maid. Dabing a další činnost Vedle herectví se Inna Vykhodtseva významně prosadila v oblasti dabingu zahraničních filmů. Její hlas se stal v Sovětském svazu neodmyslitelně spojen s takovými hvězdami světové kinematografie jako Sophia Loren, Stefania Sandrelli a Claudia Cardinale. Za svůj umělecký přínos získala titul zasloužilá umělkyně RSFSR. V pozdějších letech se objevovala také v moderních ruských televizních seriálech jako Law and Order a Kamenskaya. Osobní život Osobní život Inny Vykhodtsevé byl naplněn jak štěstím, tak i tragédií. Během studií na VGIKu se seznámila se svým budoucím manželem, hercem Lvem Poljakovem, který byl o devět let starší. Jejich vztah začal při práci na absolventském představení podle díla Lva Tolstého "Neděle", kde oba ztvárnili hlavní role. Manželé spolu měli syna Nikitu, jehož narození bylo dlouho očekávanou událostí. Tragédie rodinu zasáhla v roce 1998, kdy jejich osmatřicetiletý syn Nikita, pracující jako tlumočník, zahynul během tsunami v Dominikánské republice. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Lev Poljakov zemřel 26. ledna 2001 ve věku 74 let na následky mrtvice. Inna Vykhodtseva zemřela po dlouhé nemoci 31. prosince 2024 ve věku 90 let. Odkaz Inna Vykhodtseva zůstává v paměti diváků jako všestranná herečka, která dokázala i v menších rolích zanechat nezapomenutelný dojem. Přestože nikdy nedosáhla statusu superstar jako některé její kolegyně, například její blízká přítelkyně Ljudmila Gurčenková, byla respektovanou osobností sovětské a ruské kinematografie. Podle vyjádření Svazu filmových tvůrců Ruska byla Inna Nikolajevna "člověkem s těžkým osudem, ale přesto zůstávala úžasně laskavou a vnímavou osobou, vždy připravenou pomoci svým kolegům a sdílet své zkušenosti a talent s mladými herci, za což si ji vážili a milovali kolegové i diváci."