Zinaida Vorkul

Zinaida Venediktovna Vorkul, narozená 2. května 1909 v Petrohradě v Ruském impériu, byla sovětská divadelní a filmová herečka. Její herecká kariéra se rozprostírala přes několik desetiletí sovětské kinematografie, během nichž se specializovala především na charakterní role. Počátky kariéry Zinaida Vorkul zahájila svou filmovou kariéru již v roce 1930, kdy se objevila ve filmu Nashi devushki (Naše dívky) režiséra A. Galaje. Tento raný sovětský film představoval jeden z jejích prvních kroků ve světě kinematografie. O jejím působení v sovětském filmu ve 30. a 40. letech 20. století se dochovalo jen málo informací, což naznačuje, že v tomto období mohla působit především v divadle nebo v menších filmových rolích. Spolupráce s Andrejem Tarkovským Nejvýznamnějším momentem v její filmové kariéře byla bezpochyby role v historickém eposu Andreje Tarkovského Andrei Rublev z roku 1966. V tomto monumentálním díle o životě slavného ruského ikonopisce 15. století ztvárnila postavu poutnice Marie (Mariya, strannitsa) . Film Andrei Rublev je považován za jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie a představuje epický biografický historický snímek, který byl v době svého vzniku cenzurován během prvního desetiletí Brežněvovy éry v Sovětském svazu . Děj filmu se odehrává na pozadí Ruska počátkem 15. století a snaží se vyobrazit realistický portrét středověkého Ruska . Přestože Vorkul ztvárnila menší roli, její účast v tomto významném díle sovětské kinematografie představuje důležitý bod její herecké kariéry. Pozdější tvorba V roce 1968 se Zinaida Vorkul objevila v sovětském fantasy filmu Ogon, voda i... mednye truby (Oheň, voda a... trumpety), který režíroval Aleksandr Rou. Tento film čerpá z postav a příběhů slovanského folklóru . Ve filmu ztvárnila roli čarodějnice (Vedma) . Příběh sleduje mladého uhlíře Vasju, který se vydává do lesa pálit dřevěné uhlí. Tam potkává krásnou dívku Aljonušku, která pase svou kozu. Vasja musí projít třemi zkouškami - "ohněm", když zachrání dceru cara Fedula VI. z požáru, "vodou" v podvodním království melancholického mořského krále, a nakonec "trumpetami", což je metafora pro pokušení slávy a uznání. S pomocí kozy Bělky Vasja překoná všechny výzvy a zůstane věrný svému poslání. Nakonec se dozví o poloze věže zlého Koščeje od Baby Jagy a její dcery, porazí ho a osvobodí Aljonušku, kterou Koščej proměnil v žábu jako trest za její vzdor . Odkaz Zinaida Venediktovna Vorkul zemřela 15. prosince 1994 v Moskvě ve věku 85 let. Během své herecké kariéry byla známá především ztvárněním charakterních rolí, obvykle matek nebo babiček . Přestože její filmografie nebyla rozsáhlá, její účast v jednom z nejvýznamnějších děl sovětské kinematografie, Andrei Rublev, zajistila, že její jméno zůstane spojeno s důležitou kapitolou filmové historie.