Pierre Vial

Pierre Vial, narozen 5. března 1928 ve Francii, je francouzský herec a divadelní režisér, čestný člen (sociétaire honoraire) prestižní Comédie-Française. Vialova profesionální dráha je úzce spjata s francouzským divadlem, kde zanechal výraznou stopu jako herec, režisér i pedagog. Jeho divadelní kariéra začala v 50. letech, kdy byl hluboce ovlivněn setkáním s Bertoltem Brechtem a herečkou Helenou Weigelovou, kteří přijeli s berlínským souborem Berliner Ensemble do Paříže. Po návratu z alžírské války, kde působil jako učitel, se plně věnoval divadlu. V letech 1970-1975 vedl Comédie de Saint-Étienne, významné regionální divadlo. Během své kariéry spolupracoval s mnoha významnými režiséry, včetně Antoina Viteze, kterého doprovázel více než patnáct let od Théâtre des Quartiers d'Ivry přes Théâtre national de Chaillot až po Comédie-Française. Divadelní kariéra Do Comédie-Française vstoupil 27. března 1989 a 1. ledna 2005 se stal jejím 512. řádným členem (sociétaire). Čestným členem (sociétaire honoraire) byl jmenován 1. ledna 2010. V této prestižní instituci ztvárnil řadu významných rolí, včetně Polonia v Shakespearově Hamletovi (1983) a účinkoval v legendárním představení Atlasový střevíček (Le Soulier de satin) Paula Claudela (1987). Mezi jeho další významné divadelní role patří vystoupení v Beaumarchaisově Figarově svatbě v režii Jeana-Pierra Vincenta (1987), v Čechovově Rackovi v režii Andreje Končalovského, přepracované Giorgiem Strehlerem v L'Odéon-Théâtre de l'Europe (1989), a v O'Neillově hře Anna Christie v režii Philippa Clévenota v Comédie de Genève (2000). Filmová kariéra Ve filmovém světě se Pierre Vial proslavil především rolí čaroděje Eusaebia/pana Ferdinanda v populární francouzské komedii Les Visiteurs (The Visitors) z roku 1993 režiséra Jeana-Marie Poiré. Tento film se stal jedním z nejúspěšnějších francouzských filmů všech dob. Svou roli si zopakoval i v pokračování Les Couloirs du temps: Les Visiteurs 2 (The Visitors II: The Corridors of Time) z roku 1998. Mezi jeho další filmové role patří účinkování ve filmu Les Turlupins (The Rascals) z roku 1980 režiséra Bernarda Revona, kde ztvárnil postavu Satana. V pozdějších letech se objevil v dramatickém filmu Marguerite et Julien (2015) režisérky Valérie Donzelli, kde hrál soudce, a v krátkém filmu ADN de Grands Fauves (DNA of Wild Beasts) z roku 2018, kde ztvárnil pana Colina. Jeho filmografie zahrnuje také televizní filmy jako Fanny (2008), kde hrál Escartefigua a řidiče pana Panisse, a Les précieuses ridicules (2009), kde ztvárnil postavu Georgibuse. Pedagogická činnost Kromě herecké a režijní práce se Pierre Vial věnoval také pedagogické činnosti. V letech 1975-1993 působil jako profesor na Conservatoire national supérieur d'art dramatique v Paříži, kde předával své bohaté zkušenosti mladým hercům. Od roku 1998 se také podílel na projektu ARIA (Association des rencontres internationales artistiques) založeném hercem Robinem Renuccim na Korsice, kde se věnoval různým režijním, hereckým a čtenářským aktivitám. Pierre Vial představuje významnou osobnost francouzského divadla a filmu, která svou více než pěti desetiletí trvající kariérou výrazně přispěla k rozvoji francouzské kultury.