Giantito Burchiellaro

Giantito Burchiellaro se narodil 9. února 1940 v Benátkách v Itálii a je scenografem a výtvarníkem, který se stal jedním z nejvýznamnějších italských production designerů své generace. Začátky kariéry a spolupráce s Fellinim Burchiellaro začal svou kariéru v roce 1965 a brzy se stal důležitým členem týmu legendárního režiséra Federica Felliniho. Podílel se na produkčním designu filmu Juliet of the Spirits a později pracoval jako set designer na Felliniho Casanova z roku 1976. Pro tento film vytvořil mimo jiné slavnou sochu Venusie, která se stala jedním z ikonických prvků Felliniho vizuálního stylu. Oceněná spolupráce s Robertem Faenzou Burchiellaro navázal dlouhodobou a úspěšnou spolupráci s režisérem Robertem Faenzou. Za scenografii k filmu According to Pereira z roku 1995 získal Nastro d'argento, což je jedno z nejprestižnějších italských filmových ocenění. Film According to Pereira režíroval Roberto Faenza a v hlavních rolích se objevili Marcello Mastroianni, Joaquim de Almeida a Daniel Auteuil. Druhé ocenění Nastro d'argento získal Burchiellaro v roce 2003 za scenografii k filmu Prendimi l'anima z roku 2002, opět v režii Roberta Faenzy. Film byl nominován na David di Donatello za nejlepší scenografii a kritici chválili „perfektní věrohodnost prostředí" vytvořenou Burchiellarem a kostýmní návrhářkou Francescou Sartori. Další významné projekty Mezi jeho nejznámější díla patří také The Prince of Homburg z roku 1997 a The Bachelor z roku 1990. Pracoval jako art director na filmu La mazzetta režiséra Sergia Corbucciho. Podílel se také na produkčním designu thrilleru Autostop rosso sangue z roku 1977. Mezinárodní uznání Burchiellaro prokázal svou všestrannost při práci na mezinárodní koprodukci Modigliani, kde dokázal přeměnit Bukurešť v Rumunsku na poválečnou Paříž. Spolupracoval také na přípravě storyboardů pro filmy jako Marlowe režiséra Rolanda Joffé. Jeho rozsáhlá filmografie zahrnuje desítky projektů od 60. let až do současnosti, včetně filmů jako Il mostro, Dottor Gräsler medico termale, La ciociara či Fracchia la belva umana. Burchiellaro se etabloval jako jeden z předních italských scenografů, jehož práce významně přispěla k vizuální identitě mnoha důležitých filmů italské kinematografie.