73%
Hells Chosen Few
- Akční
- Krimi
Megan D'Ewes Timothy (narozena 21. června 1943, Masvingo, Zimbabwe) je zimbabwsko-americká herečka, zpěvačka a spisovatelka. Jako dcera architekta Noela Esmonda Timothyho a Helen Simpson Steyn se narodila v tehdejší Rhodesii (dnešní Zimbabwe).
Začátky kariéry
Ve věku 16 let začala Megan Timothy pracovat pro noviny Victoria Times a později se věnovala tréninku koní. V roce 1964, ve svých 21 letech, se přestěhovala do Kalifornie, kde zpočátku pracovala jako telefonní operátorka a později jako servírka v Playboy Clubu. Její kariéra v zábavním průmyslu začala v roce 1967, kdy debutovala v celovečerním filmu Good Morning... and Goodbye! režiséra Russe Meyera. Tento eroticky laděný komediálně-dramatický film, ve kterém ztvárnila postavu Lottie, byl součástí Meyerovy série filmů zaměřených na mezilidské vztahy a sexuální tematiku.
Filmová kariéra v 60. a 70. letech
Po svém debutu se Megan Timothy objevila v několika nízkorozpočtových filmech, především v žánru exploatačního filmu. V roce 1968 účinkovala ve snímku Hells Chosen Few režiséra Davida L. Hewitta, který vyprávěl příběh o motorkáři falešně obviněném z vraždy. Následující rok natočila s Hewittem další film The Mighty Gorga, kde ztvárnila April Adams, lovkyni, která se vydává hledat padesátimetrovou gorilu. Film se stal nechvalně známým pro své velmi nízkorozpočtové speciální efekty.
V roce 1970 se objevila v dalším Hewittově filmu The Girls from Thunder Strip, který pojednával o třech sestrách vyrábějících nelegální alkohol, jež se dostávají do konfliktu s gangem motorkářů. Její filmografie z tohoto období zahrnuje také snímek The Female Bunch (1971) režiséra Ala Adamsona, kde ztvárnila postavu jménem Pug. Tento film, natočený na nechvalně známém ranči Spahn, kde se v té době zdržovala "rodina" Charlese Mansona, vyprávěl příběh skupiny žen žijících na odlehlém ranči, které se zapletou do pašování drog přes mexickou hranici.
Hudební kariéra a další aktivity
Během 60. let Timothy vystupovala jako folková zpěvačka v různých kavárnách a zúčastnila se také turné USO, kde bavila americké vojáky ve Vietnamu. V únoru 1967 měla pravidelná vystoupení v Rainbow Room v Nashville v Tennessee. Její hudební talent tak doplňoval její hereckou kariéru.
Pozdější život a cestování
Po ukončení aktivní herecké kariéry se Megan Timothy věnovala mnoha dobrodružným cestám. V roce 1999 se rozhodla podniknout sólovou cestu na kole, která měřila přibližně 19 000 kilometrů. Prodala svůj dům v North Hollywoodu, auto a několik dalších majetků, aby se mohla vydat na cestu napříč západní Evropou a částmi Afriky. Během jednoho roku projela na kole 23 evropských zemí včetně Maroka a Turecka. Později také objela na kole Spojené státy, plavila se po Mississippi na vlastnoručně vyrobeném plavidle, sjela na kanoi Amazonku a prošla stezku k Machu Picchu v Peru. Dvakrát také absolvovala pěší pouť po Camino de Santiago z Paříže do Santiaga de Compostela ve Španělsku.
Zdravotní komplikace a návrat k hudbě
V roce 2003, ve věku 63 let, utrpěla Megan Timothy mozkovou mrtvici v důsledku arteriovenózní malformace, která vedla k těžké afázii a ztrátě schopnosti mluvit. Svou zkušenost a následnou cestu k uzdravení popsala v knize Let Me Die Laughing!: Waking from The Nightmare of a Brain Explosion. Navzdory zdravotním komplikacím se kolem roku 2010 rozhodla vrátit ke zpěvu a začala navštěvovat lekce zpěvu pod vedením Michaela Riverse. O čtyři roky později, i přes přetrvávající následky mozkového poranění, vydala své první CD album As I Wander: Songs of Christmas.
Megan Timothy žila v průběhu svého života v Anglii, Kostarice, Africe a nakonec se usadila ve státě Washington v USA. Její pestrý život zahrnující hereckou a pěveckou kariéru, stejně jako její pozdější dobrodružné cesty a překonání vážných zdravotních komplikací, z ní činí pozoruhodnou osobnost s neobyčejným životním příběhem.
