Rose Thiéry

Rose Thiéry je francouzská herečka, která se proslavila především svými charakterními rolemi ve francouzské kinematografii od konce 70. let 20. století. Během své téměř třicetileté kariéry se objevila v řadě významných francouzských filmů, kde často ztvárňovala menší, ale výrazné role. Počátky kariéry a spolupráce s významnými režiséry Její filmová kariéra začala koncem 70. let, kdy se objevila ve filmu La Gueule de l'autre (1979) režiséra Pierra Tchernia. Skutečný průlom v její kariéře však přišel v roce 1980, kdy ztvárnila roli matky postavy Jacquôta ve filmu Le Dernier Métro (The Last Metro) režiséra Françoise Truffauta. Tento film, v němž hlavní role ztvárnili Catherine Deneuve a Gérard Depardieu, se stal jedním z komerčně nejúspěšnějších Truffautových filmů a získal řadu ocenění. Příběh se odehrává v nacisty okupované Paříži roku 1942 a sleduje osudy malého divadla v Montmartru, které se snaží udržet svou kulturní integritu navzdory cenzuře a antisemitismu. Významné filmy 80. let V roce 1981 se Rose Thiéry objevila v kontroverzním filmu Beau-Père režiséra Bertranda Bliera, kde ztvárnila postavu Madame Doullens. Film, v němž hlavní role hráli Patrick Dewaere a Ariel Besse, vypráví příběh třicetiletého pianisty, který naváže vztah se svou čtrnáctiletou nevlastní dcerou po smrti její matky. Přestože film vyvolal kontroverze kvůli svému tématu, byl oceňován za citlivé zpracování a kvalitní herecké výkony. Téhož roku se Rose Thiéry objevila v historickém dramatu Le Retour de Martin Guerre (The Return of Martin Guerre) režiséra Daniela Vigneho, kde ztvárnila roli Raimonde de Rols. Film s Gérardem Depardieu a Nathalie Baye v hlavních rolích se odehrává ve Francii 16. století a vypráví skutečný příběh muže, který se vydává za někoho jiného. Film byl uveden na filmovém festivalu v Cannes a získal tři Césary. V roce 1982 si zahrála roli paní Charpon v komedii Tout feu tout flamme (All Fired Up) režiséra Jean-Paula Rappeneaua. Film vypráví příběh mladé polytechničky a jejího otce, který se po patnácti letech vrací ke své rodině a chce investovat rodinné peníze do kasina. Kariéra v 90. letech a novém tisíciletí V 90. letech pokračovala Rose Thiéry v herecké kariéře a objevila se v několika významných filmech. V roce 1993 hrála v dramatu Le Fils du requin (Son of the Shark) režisérky Agnès Merlet. Film byl inspirován skutečnou událostí z roku 1987 a vypráví příběh dvou chlapců, kteří po odchodu matky a odmítnutí otcem propadají násilí a drobné kriminalitě. Film získal Cenu kritiky na festivalu v Benátkách. Téhož roku se objevila také v komedii Le Tronc, kde ztvárnila roli Monique Zimmer. V roce 1997 si zahrála roli domovnice v thrilleru Barracuda režiséra Philippa Haïma. V novém tisíciletí se Rose Thiéry objevila v televizním seriálu Sans famille (2000) a v roce 2004 ztvárnila roli Fernandy v komedii Les Soeurs fâchées (Me and My Sister) režisérky Alexandry Leclère, kde hlavní role hrály Isabelle Huppert a Catherine Frot. Film vypráví příběh dvou sester, které se setkávají v Paříži, přičemž štěstí jedné dráždí druhou, která je navzdory zdání nespokojená. V roce 2006 se objevila ve filmu Le Grand Meaulnes a její filmografie zahrnuje také filmy jako Les Interminables (2007) a Eugénie Grandet (2019). Celkem se během své kariéry objevila ve více než čtrnácti filmech a televizních seriálech. Rose Thiéry je příkladem charakterní herečky, která dokázala zanechat výraznou stopu ve francouzské kinematografii, přestože často hrála menší role. Její spolupráce s významnými režiséry jako François Truffaut, Bertrand Blier nebo Jean-Paul Rappeneau svědčí o jejím hereckém talentu a profesionalitě.