Max Turilli

Max Turilli (18. listopadu 1928, Řím, Itálie – 15. června 2006, Řím, Itálie) byl italský herec a dabér, který se proslavil především svými rolemi ve filmech od 60. do 90. let 20. století. Počátky kariéry Narodil se jako Marcello Turilli v Římě. Jeho herecká kariéra začala na počátku 60. let, kdy se objevil v několika menších rolích. Již od začátku své kariéry byl často obsazován do rolí německých důstojníků, což se stalo jeho typickou polohou. Přibližně tři čtvrtiny jeho rolí tvořily právě postavy německého původu, což naznačuje, že fyzicky ztělesňoval to, co italští filmaři považovali za typický německý vzhled. Filmová kariéra V roce 1967 se objevil ve válečné komedii I barbieri di Sicilia (Sicilští holiči), kde ztvárnil německého důstojníka. Film režírovaný Marcellem Ciorciolinim vypráví příběh dvou holičů, kteří se zamilují do stejné dívky a podaří se jim sabotovat bakteriologické zbraně, které Němci připravují proti spojeneckým vojskům. Významnou roli získal ve filmu Modesty Blaise (1966), akčním dobrodružném snímku režiséra Josepha Loseyho, kde ztvárnil postavu jménem Strauss. Film byl adaptací populárního britského komiksu o tajné agentce, jejíž vlasy a oblečení se mění mávnutím prstu. V roce 1981 se objevil ve sci-fi snímku Escape from Galaxy 3 (Útěk z Galaxie 3), kde hrál postavu Jemara, pobočníka hlavního záporného hrdiny Oraclona. Jeho role spočívala především v podávání hlášení a opakování Oraclonových rozkazů zbytku posádky vesmírné lodi. Pozdější kariéra Jednou z jeho nejznámějších rolí byla postava SS seržanta Zellera ve filmu Zone Troopers (1985). Tento americký sci-fi válečný film režiséra Dannyho Bilsona se odehrává v Itálii během druhé světové války a vypráví příběh amerických vojáků, kteří objeví havarovanou mimozemskou kosmickou loď. Film kombinuje prvky klasického válečného filmu s vědeckou fantastikou. V roce 1987 se objevil v oceňovaném sovětsko-italském filmu Dark Eyes (Oči černé) režiséra Nikity Michalkova. Tento romantický film s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli byl inspirován povídkami Antona Pavloviče Čechova, především povídkou Dáma s psíčkem. Mastroianni za svůj výkon získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon na filmovém festivalu v Cannes a byl nominován na Oscara. Osobní život a odkaz Max Turilli byl aktivní v italském filmu a televizi od počátku 60. let až do začátku 90. let. Kromě herectví se věnoval také dabingu. Během své kariéry spolupracoval s významnými režiséry a herci své doby. Zemřel 15. června 2006 v Římě ve věku 77 let. Přestože většinou hrál menší role, jeho schopnost ztvárnit různé charaktery, zejména německé postavy, z něj učinila rozpoznatelnou tvář italské kinematografie druhé poloviny 20. století.