Paul Muni

Paul Muni, vlastním jménem Meshilem Meier Weisenfreund, se narodil 22. září 1895 v Lembergu v Rakousku-Uhersku (dnešní Lvov na Ukrajině). Byl americkým divadelním a filmovým hercem židovského původu, který se stal jednou z nejvýznamnějších osobností hollywoodské kinematografie 30. let 20. století. Počátky kariéry Muni pocházel z rodiny židovských herců, kteří v roce 1902 emigrovali do Spojených států. Svou hereckou dráhu zahájil již ve dvanácti letech v jidiš divadle v New Yorku, kde byl znám pod přezdívkou "Moony". Díky svému mimořádnému talentu pro charakterizaci a makeup často ztvárňoval postavy mnohem starší, než byl on sám - ve svém prvním jevištním vystoupení hrál dokonce osmdesátiletého muže. V roce 1918 se připojil k newyorskému Yiddish Art Theatre, kde se postupně vypracoval na hvězdu jidiš divadla. Na Broadwayi debutoval v roce 1926 ve hře We Americans, kde poprvé hrál v angličtině. Tato role mu otevřela cestu do Hollywoodu. Hollywoodská kariéra V roce 1929 podepsal smlouvu se studiem Fox a přijal umělecké jméno Paul Muni. Jeho filmový debut The Valiant (1929) mu přinesl první nominaci na Oscara, přestože film komerčně neuspěl. Po krátkém návratu na Broadway se v roce 1932 vrátil do Hollywoodu, kde natočil dva přelomové filmy - Scarface a I Am a Fugitive from a Chain Gang. Za druhý jmenovaný byl opět nominován na Oscara. Jeho výkon ve filmu I Am a Fugitive from a Chain Gang zaujal studio Warner Bros. natolik, že s ním podepsalo dlouhodobou smlouvu a propagovalo ho jako "největšího filmového herce". Během 30. let byl Paul Muni jedním z nejrespektovanějších jmen v herectví. Byl perfekcionistou a mimořádně selektivním ve výběru scénářů. Jeho smlouvy se studii Fox a Warner Brothers mu dávaly právo schvalovat scénáře. Jakmile byl scénář schválen, Muni potřeboval měsíce na výzkum své postavy a přípravu na svůj výkon. Pokud šlo o historickou postavu, přečetl každou dostupnou knihu o daném tématu. Pokud role vyžadovala určitý dialekt, nacvičoval do nahrávacího zařízení, dokud nebyl s přízvukem spokojen. Jakmile začalo natáčení, zůstával v roli i mezi záběry a dokonce i mimo filmový ateliér. Muni se doslova stával postavou ze scénáře, což pomohlo budovat jeho pověst jednoho z nejlepších charakterních herců své doby. Životopisné filmy a vrchol slávy Muni přesvědčil Warner Bros., aby podstoupilo finanční riziko a natočilo úspěšný historický životopis The Story of Louis Pasteur, který byl uveden v roce 1936. Tím začala série Muniho biografických rolí. Do té doby většina příběhů Warner Bros. vycházela z aktuálních událostí a hlavních zpráv, s výjimkou dřívějších biografických filmů George Arlisse. Za roli Louise Pasteura získal Muni Oscara za nejlepšího herce. Muni hrál i další historické postavy, včetně Émila Zoly ve filmu The Life of Emile Zola (1937), za což byl opět nominován na Oscara. Film získal cenu za nejlepší film a byl interpretován jako nepřímý útok na represi nacistického Německa. Hrál také hlavní roli ve filmu Juarez (1939). V roce 1937 ztvárnil Muni čínského rolníka s novou nevěstou ve filmové adaptaci románu Pearl Buckové The Good Earth. Pozdější kariéra Zatímco ve 30. letech patřil Paul Muni k hollywoodské herecké špičce, jeho filmy z následujících dvou dekád se dají spočítat pomocí prstů na rukou, a to včetně hostování v muzikálu Stage Door Canteen (1943), kde představoval sám sebe. Po několika neúspěšných projektech se vrátil na Broadway, kde v roce 1956 triumfoval ziskem ceny Tony za roli Henryho Drummonda v "Inherit the Wind" (Kdo seje vítr). Tři roky nato, po své páté nominaci na sošku Akademie za The Last Angry Man (1959), se z pláten ze zdravotních důvodů stáhl docela (celý život trpěl revmatickou srdeční chorobou). V roce 1962 se ještě naposledy objevil v televizi, v dramatickém seriálu "Saints and Sinners". Zemřel necelý měsíc před svými 72. narozeninami v kalifornském Montecitu a pohřben je na hřbitově Hollywood Memorial Cemetery (dnes Hollywood Forever). Odkaz a herecký styl Muni byl známý svou intenzivní přípravou na role, zejména ty životopisné. Při přípravě na The Story of Louis Pasteur řekl: "Přečetl jsem téměř vše, co bylo v knihovně, a vše, co jsem mohl získat a co mělo co do činění s Pasteurem, s Listerem nebo s jeho současníky." Stejně postupoval při přípravě na roli Henryho Drummonda, založenou na Clarenci Darrowovi, ve hře Inherit the Wind. Četl vše, co mohl najít, mluvil s lidmi, kteří Darrowa osobně znali, a studoval fyzické manýry z jeho fotografií. "Pro Paula Muniho nebylo herectví jen kariérou, ale posedlostí," píše The New York Times. Poznamenávají, že navzdory svému obrovskému úspěchu jak na Broadwayi, tak ve filmech, "se vrhal do každé role s pocitem oddanosti." Dramatik Arthur Miller poznamenal, že Muniho "pronásledoval strach z neúspěchu." Za svou kariéru byl Muni pětkrát nominován na Oscara, což je pozoruhodné vzhledem k tomu, že hrál pouze v 25 filmech. Jeho schopnost zcela se ponořit do role a transformovat se pomocí make-upu a studia charakteru z něj učinila jednoho z nejvýraznějších herců své generace.