William Hobbs

William Hobbs (29. ledna 1939, Hampstead, Londýn, Anglie – 10. července 2018, Londýn) byl světově uznávaný choreograf bojových scén, šermířský mistr, kaskadér a příležitostný herec, který zásadně změnil způsob, jakým jsou bojové a šermířské scény zobrazovány ve filmu a divadle. Dětství a začátky kariéry Narodil se v severním Londýně jako syn pilota RAF Kennetha Hobbse, který zahynul během druhé světové války při náletu na Německo v roce 1942. V šesti letech se s matkou Joan a tetou Lesley přestěhoval do Austrálie, kde se začal zajímat o šerm a divadlo. V roce 1954 se začal věnovat šermu a díky svému přirozenému talentu se téměř kvalifikoval do australského olympijského týmu pro olympijské hry v Melbourne v roce 1957. V roce 1958 se vrátil do Anglie, aby studoval na Royal Central School of Speech and Drama v Londýně. Mezi lety 1958 a 1960 se pokoušel prosadit jako herec v repertoárovém divadle, ale neúspěšně – údajně mu sám Laurence Olivier doporučil, aby "toho nechal". Následně devět let působil jako bojový režisér v Olivierově National Theatre Company. Průlom v kariéře Hobbs se proslavil svým inovativním přístupem k choreografii bojových scén. Na rozdíl od tradičních hollywoodských šermířských soubojů, které byly elegantní a baletní, Hobbs prosazoval realističtější a syrovější pojetí. V roce 1967 vydal své první odborné publikace "Stage Combat: The Action to the Word" a "Techniques of the Stage Fight", které se staly základními texty v oboru. Jeho revoluční přístup spočíval v tom, že bojové scény nebyly jen efektní podívanou, ale organickou součástí příběhu, která odráží charakter postav a jejich emocionální stav. Filmová kariéra Hobbs se výrazně prosadil v Hollywoodu v roce 1973, kdy choreografoval bojové scény pro film The Three Musketeers režiséra Richarda Lestera a následně i pro pokračování The Four Musketeers (1974). Jeho skutečný průlom však přišel s filmem The Duellists (1977), režijním debutem Ridleyho Scotta. Souboje v tomto filmu jsou považovány za jedny z nejlépe natočených v historii kinematografie. Hobbs později vzpomínal: "Pauzy, které jsme do soubojů v The Duellists vložili, byly fenomenální, ale chtěli jsme zprostředkovat ten hrozný pocit, že věříte, že budete mrtví na podlaze. Nakonec je realismus ve strachu." V následujících desetiletích se Hobbs stal vyhledávaným choreografem bojových scén pro prestižní filmové produkce. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří filmy Excalibur (1981), Flash Gordon (1980), Brazil (1985), Ladyhawke (1985), Dangerous Liaisons (1988), Willow (1988), The Return of the Musketeers (1989), Cyrano de Bergerac (1990), Hamlet (1990) a Robin Hood (1991). Vrchol kariéry a odkaz Za jeden z vrcholů Hobbsovy kariéry je považován závěrečný souboj mezi postavami ztvárněnými Liamem Neesonem a Timem Rothem ve filmu Rob Roy (1995), který je mnohými považován za jeden z nejlepších filmových soubojů všech dob. Hobbs dále pracoval na filmech jako Shakespeare in Love (1998), The Avengers (1998), The Man in the Iron Mask (1998) s Leonardem DiCapriem, Don Quixote (2000), The Count of Monte Cristo (2002), Casanova (2005) a dokonce i na seriálu Game of Thrones (2011). Hobbs byl spoluzakladatelem Society of British Fight Directors a byl známý svým důrazem na historickou přesnost a realismus. V roce 1995 vydal knihu "Fight Direction for Stage and Screen", kde shrnul své zkušenosti a filozofii. Jeho přístup k choreografii bojových scén zásadně ovlivnil způsob, jakým jsou souboje zobrazovány ve filmu a divadle. Hobbs zemřel 10. července 2018 ve věku 79 let v Londýně po boji s demencí, zanechávajíc za sebou mimořádný odkaz v oblasti filmové a divadelní choreografie.