Karol Duchoň

Karol Duchoň (21. dubna 1950, Galanta – 5. listopadu 1985, Bratislava) patřil mezi výrazné osobnosti slovenské populární hudby 70. a 80. let. Jeho charismatický hlas a emotivní pěvecký projev ho katapultovaly mezi nejpopulárnější interprety tehdejšího Československa. Přestože byl především zpěvákem, jeho popularita a přirozené vystupování jej přivedly i do filmových a televizních projektů.

Účinkování ve filmu a televizi

Ve filmu a televizi se Karol Duchoň nejčastěji objevoval v roli zpěváka nebo jako sám sebe, avšak v několika případech si zahrál i menší herecké úlohy. Už v roce 1973 se představil v televizním filmu Biely mlynček. Následovala účast v televizním projektu Keby skriňa bola oknom (1977) a pořad Setkání zpěváků v Divadle hudby (1977), jenž patřil mezi oblíbené formáty československé televize. Ve stejném roce vystoupil také jako zpěvák v hudebním filmu Zlatá réva. V 80. letech pokračoval v účinkování v televizních pořadech a filmech – například v snímku Toto leto doma (1980) či Spevák (1983), kde hrál opět roli zpěváka. K jeho posledním televizním vystoupením patří film Život v teniskách (1985) a retrospektivní dokumentární seriál Radosť zo života (2008), který mapoval jeho kariéru a přínos slovenské populární hudbě.

Jeho účinkování ve filmech a televizních pořadech sice nebylo rozsáhlé, ale pomohlo upevnit jeho pozici v kulturním povědomí široké veřejnosti. Díky své přirozené tváři a nenucenému projevu působil na obrazovce stejně přesvědčivě jako na koncertním pódiu.

Hudební dráha a hity

Hudební kariéra Karola Duchoňa začala v 60. letech, kdy působil ve skupině The Ice Boys. První výraznější úspěch zaznamenal s písní Uber páry, coververzí amerického hitu Sugar, Sugar, která mu zajistila popularitu v televizních hudebních pořadech. V následujících letech se prosadil jako sólový zpěvák a spolupracoval s předními slovenskými skladateli a textaři, jako byli Ľubo Belák, Vlado Valovič nebo Pavel Zajáček. Jeho nejznámějšími hity se staly písně V slovenských dolinách, Smútok krásnych dievčat, Primášovo srdce nebo Čardáš dvoch sŕdc, které dodnes patří ke stálicím slovenské hudební scény.

Mezinárodní ambice a koncertní činnost

V roce 1976 se Karol Duchoň pokusil o mezinárodní průlom albem Portrait einer Stimme, které nahrál v Německu pod vedením producenta Rolfa Soji. Deska obsahovala písně jako Edeltraut nebo Lass uns eine Nacht lang tanzen. Přestože byla přijata příznivě, v německém hudebním průmyslu se neprosadila. Navzdory tomu pokračoval v koncertní činnosti v zahraničí – vystupoval v Japonsku, Francii, Německu, Somálsku nebo na Kubě. Účinkoval také na domácích festivalech, zejména na Bratislavské lýře, kde si získával publikum nejen silným hlasem, ale i srdečným projevem.

Osobní život a předčasná smrt

Karol Duchoň se v roce 1973 oženil s Elenou Šurákovou, s níž měl dceru Danku. Manželství však skončilo rozvodem. V roce 1985 se podruhé oženil s redaktorkou Alenou Čermákovou. Téhož roku, 5. listopadu, zemřel v pouhých 35 letech na následky cirhózy jater. Jeho předčasná smrt zanechala výraznou stopu nejen mezi jeho fanoušky, ale i v celé slovenské kulturní scéně.