Javed Siddiqui

Javed Siddiqui, narozen 13. ledna 1942 v Rampuru v Indii, je významný indický scenárista, autor dialogů a dramatik, který se stal nedílnou součástí bollywoodské kinematografie. Pochází z rodiny významných osobností - jeho předkové byli známí bojovníci za svobodu Mohammad Ali Jouhar a Maulana Shaukat Ali, zatímco jeho pradědeček Hafiz Ahmed Ali Shauq byl historikem a prvním knihovníkem knihovny Raza Library. Vzdělání a počátky kariéry Po absolvování studia urdské literatury v Rampuru a dokončení střední školy na Aligarh Muslim University se v roce 1959, ve věku pouhých 17 let, přestěhoval do Bombaje (nyní Mumbai). Pod vedením svého strýce Maulany Zahida Shaukata Aliho začal pracovat jako novinář v urdských denících jako Khilafat Daily, Inquilaab a Hindustan. Později založil a vedl vlastní noviny Urdu Reporter, čímž si vybudoval solidní základnu pro svou budoucí kariéru. Filmová kariéra Siddiquiho cesta ve filmovém průmyslu začala v roce 1977, kdy pracoval jako autor dialogů a asistent režie u legendárního Satyajita Raye ve filmu Shatranj Ke Khilari. Později také asistoval Jamesi Ivorymu jako hlavní asistent režie. Tyto zkušenosti mu poskytly cenné znalosti, které později využil při psaní scénářů a dialogů pro více než 80 filmů. S více než 80 scénáři, dialogy a příběhy pokryl celé spektrum indické kinematografie, od mainstreamových po paralelní proudy, a to s velkým úspěchem. Během své kariéry spolupracoval s některými z nejvýznamnějších indických filmařů, od Satyajita Raye a Shyama Bengala až po Yashe Chopru, Rameshe Sippyho, Subhashe Ghaie, Maniho Ratnama, Rakeshe Roshana, Maheshe Bhatta a Adityu Chopru. Významné filmy Javed Siddiqui je vysoce ceněn za svou práci v různých filmových žánrech. V oblasti uměleckých filmů paralelní kinematografie se proslavil díly jako Umrao Jaan (1981), Mammo (1994), Fiza (2000), Zubeidaa (2001) a Tehzeeb (2003). Stejně významný je i jeho přínos ke komerčním hitům, jako jsou Baazigar (1993), Darr (1993), Yeh Dillagi (1994), Dilwale Dulhania Le Jayenge (1995), Raja Hindustani (1996), Pardes (1997), Chori Chori Chupke Chupke (2001) a Koi... Mil Gaya (2003). Za svou práci získal prestižní ocenění včetně Filmfare Award za nejlepší scénář k filmu Baazigar, Filmfare Award za nejlepší dialogy k filmu Dilwale Dulhania Le Jayenge a Screen Award za nejlepší scénář k filmu Raja Hindustani. Jeho cesta filmovým průmyslem začala filmem Shatranj Ke Khiladi v roce 1977 a pokračovala významnými díly jako Umrao Jaan režiséra Muzaffara Aliho, Baaghi režiséra Deepaka Shivdasaniho, Anjali režiséra Maniho Ratnama, a filmy Yashe Chopry jako Darr, Yeh Dillagi a kultovní Dilwale Dulhania Le Jayenge, který režíroval Chopraův syn Aditya. Filmy Chaahat a Angaar režiséra Maheshe Bhatta, Mammo a Zubeidaa režiséra Shyama Bengala, Pardes a Taal režiséra Subhashe Ghaie upevnily jeho pozici jako všestranného scenáristy. Soldier režisérů Abbase a Mustana, Fiza a Tehzeeb režiséra Khalida Mohammeda a Koi Mil Gaya režiséra Rakeshe Roshana potvrdily jeho výjimečné postavení jako předního bollywoodského scenáristy. Siddiqui má tu vzácnou výsadu, že psal pro všechny hlavní hvězdy a herce své generace v hindské kinematografii. Shahrukh Khan ho považoval za svého šťastného maskota díky několika počátečním hitům jako Baazigar, Darr, Pardes a Dilwale Dulhania Le Jayenge. Mezi další hvězdy, pro které psal, patří Dharmendra, Rekha, Farooque Shaikh, Naseeruddin Shah, Smita Patil, Sunny Deol, Mithun Chakravarty, Salman Khan, Aamir Khan, Govinda, Akshay Kumar, Aishwarya Rai a Hrithik Roshan. Televizní tvorba Kromě filmů psal Siddiqui také scénáře pro televizní seriály, jako jsou Shyama Bengalův Bharat Ek Khoj, Rameshe Sippyho Kismet a Yashe Chopry Waqt. Jeho všestrannost a schopnost přizpůsobit se různým formátům z něj učinily vyhledávaného autora v celém mediálním spektru. Divadelní tvorba Siddiqui se významně prosadil i v oblasti divadla. Byl národním viceprezidentem Indian People's Theatre Association (IPTA) a později přispěl ke vzniku a fungování maráthské IPTA, s níž je spojen jako národní člen. Jeho hra Tumhari Amrita, adaptace klasické americké hry A. R. Gurneyho Love Letters, dosáhla kultovního úspěchu. Tato kritiky oceňovaná hra, ve které účinkovali pouze dva herci (Shabana Azmi a Farooque Shaikh) předčítající si navzájem dopisy, byla uváděna po celém světě a stala se první indickou hrou, která byla uvedena v OSN. Hra se hrála 21 let až do smrti Farooque Shaikha 28. prosince 2013 a je jednou z nejdéle uváděných her v Indii. Od své premiéry v divadle Prithvi 27. února 1992 byla hra uváděna po celém světě. Po ní následovala hra Saalgirah s herečkou Kirron Kher, která se zabývá složitostí rozvodu v moderním městském životě. Zatímco Siddiquiho Saalgirah se zabývala složitostí rozvodu v moderním městském životě, adaptoval také díla Bertolta Brechta do současných témat. Jeho Andhe Choohe je založena na Pasti na myši od Agathy Christie, zatímco 1857: Ek Safarnama je zasazena do indického povstání z roku 1857. Mezi další hry, které napsal, patří Hamesha, Begum Jaan, Aap Ki Soniya a Kacche Lamhe. Literární dílo a ocenění Siddiqui napsal také knihu portrétů s názvem Roshandan. V urdštině napsal portréty různých méně známých osobností a dosud publikoval dvě knihy. Za svou práci získal Siddiqui dvě ceny Filmfare, dvě ceny Star Screen a jednu cenu BFJA (Bengal Film Journalists' Association). Získal ceny Filmfare a Star Screen za dialogy a scénáře k filmům jako Baazigar, Dilwale Dulhania Le Jayenge a Raja Hindustani, kromě prestižní ceny Bengal Film Journalist Association za film Umrao Jaan režiséra Muzaffara Aliho. Byla mu udělena také ceněná cena Awadh Samman za jeho přínos hindské kinematografii. Osobní život Javed Siddiqui má čtyři děti: Murada, Lubnu, Sameera a Zebu. Lubna Salim a Sameer Siddiqui se oba věnují filmu a divadlu, přičemž Sameer píše pro hindské filmy a televizní seriály. Javed Siddiqui zůstává jednou z nejvýznamnějších osobností indické kinematografie, jehož všestranný talent a schopnost psát pro různé žánry a formáty z něj učinily legendu bollywoodského filmového průmyslu. Jeho příspěvek k indické kinematografii a divadlu je nesmírný a jeho díla nadále inspirují nové generace tvůrců.